ECLI:CZ:NSS:2019:8.AS.176.2019:9
sp. zn. 8 As 176/2019-9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D.,
a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: A.
H., proti žalovanému: Krajský soud v O s t r a v ě, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 1835/34, Ostrava,
proti usnesení žalovaného ze dne 26. 2. 2019, čj. 25 A 30/2019-5, o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 5. 2019, čj. 25 A 73/2019-5,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti v záhlaví označenému usnesení žalovaného
žalobu. Krajský soud v Ostravě (dále „krajský soud“) shora označeným usnesením žalobu odmítl
s poukazem na §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[2] Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení
advokátem. Takové zastoupení se dle §105 odst. 2 s. ř. s. nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[3] Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další osoba. Je tak u něj obecně třeba trvat
na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel, ačkoli musí
být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, kasační stížnost podává sám, aniž by byl
takto zastoupen a aniž by s kasační stížností spojil návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.
[4] Dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne návrh,
nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu
odstraněn.
[5] Byl-li konkrétní stěžovatel v minulosti ze strany soudu nesčetněkrát zpraven o nutnosti
povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, není nezbytně nutné, aby v každém
dalším řízení o kasační stížnosti byl takový stěžovatel znovu a znovu v daném smyslu poučen
a vyzván k doložení plné moci pro advokáta.
[6] Stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil již ve více než 870 případech, povětšinou
svými podáními zahájil řízení o kasační stížnosti. Ze strany soudu byl již mnohokrát poučen
o podmínce povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti.
[7] Lze proto vycházet ze spolehlivého předpokladu, že jej soud již v minulosti dostatečně
informoval jak o nutnosti povinného zastoupení advokátem, tak o možnosti podat návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů. Pro nynější řízení se proto jeví neefektivním
a formalistickým stejnému stěžovateli opětovně adresovat výzvu k doložení splnění požadavků
dle §105 odst. 2 s. ř. s., případně jej poučovat o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce
z řad advokátů. Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že Nejvyšší správní soud
by stěžovatele znovu nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí
z minulých řízení vědět.
[8] V projednávané věci lze v zájmu zamezení jakýchkoliv průtahů požadovat, aby u těch
řízení, kde je vyžadováno povinné zastoupení advokátem, si toto zastoupení již od počátku
stěžovatel zajistil a to současně s podáním kasační stížnosti.
[9] V řízení před krajským soudem navíc stěžovatel brojil proti dřívějšímu usnesení
Krajského soudu v Ostravě. Nejvyšší správní soud přitom už v minulosti v obdobných případech
odmítl kasační stížnosti stěžovatele pro nepřípustnost, neboť dospěl k závěru, že „rozhodnutí soudů
vydaná v soudním řízení […] nejsou rozhodnutími správních orgánů v oblasti veřejné správy, a proto nemohou být
přezkoumávána ve správním soudnictví“ (usnesení zdejšího soudu ze dne 18. 7. 2018,
čj. 10 As 207/2018-19, dále např. usnesení ze dne 17. 10. 2018, čj. 8 As 222/2018-38). Stěžovatel
tak již v době podání nyní posuzované kasační stížnosti musel být srozuměn s tím, že tato není
z uvedených důvodů přípustná.
[10] Stěžovatel tedy podal kasační stížnost, aniž by byl zastoupen advokátem, přičemž tato
kasační stížnost je nepřípustná rovněž z důvodu absence pravomoci správních soudů. Nejvyšší
správní soud na základě výše uvedených úvah kasační stížnost odmítl dle §46 odst. 1 písm. a)
ve spojení s §120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení spočívající v povinném zastoupení
advokátem v řízení o kasační stížnosti a z důvodu absence pravomoci správních soudů
k přezkumu napadeného rozhodnutí.
[11] O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s. Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 18. června 2019
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu