ECLI:CZ:NSS:2019:8.AS.413.2018:25
sp. zn. 8 As 413/2018-25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D.,
a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobce:
J. Š., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních v ěcí, se sídlem Na Poříčním právu 1,
Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 5. 2018, čj. MPSV-2018/88290-921, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2018, čj. 34 A
50/2018-11,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta
jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému v záhlaví. V podané kasační stížnosti
stěžovatel požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 31. 1. 2019, čj. 8 As 413/2018-21, jeho žádost
zamítl a vyzval jej, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení usnesení předložil plnou moc
udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal,
že má vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie. Současně ho poučil,
že nevyhoví-li této výzvě, soud stížnost odmítne.
[3] Uvedené usnesení bylo v pondělí 11. 2. 2019 vloženo do jeho domovní schránky, čímž
bylo dle §50 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších
předpisů, za užití §64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), doručeno.
[4] Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu,
neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
[5] Stěžovateli bylo usnesení doručeno v pondělí 11. 2. 2019, lhůta ke splnění uvedené výzvy
tak uplynula v pondělí 18. 2. 2019. Ten však na výzvu Nejvyššího správního soudu ve stanovené
lhůtě (ani později) nereagoval tím, že by požadovanou plnou moc doložil nebo prokázal
požadované vzdělání. Neprokázal tak splnění požadavků stanovených v §105 odst. 2 s. ř. s., které
se řadí mezi podmínky řízení o kasační stížnosti.
[6] Nestanoví-li zákon jinak, dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., který se dle §120 s. ř. s. uplatní
i v řízení o kasační stížnosti, soud usnesením návrh odmítne, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení
a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Nedoložení povinného zastoupení advokátem či toho, že stěžovatel sám má vysokoškolské
právnické vzdělání ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s., je odstranitelným nedostatkem podmínek
řízení. Stěžovatel byl k odstranění marně vyzván, byl zároveň i poučen o odmítnutí kasační
stížnosti, nebude-li výzvě vyhověno.
[7] Přes výzvu soudu stěžovatel zmíněný nedostatek podmínek řízení o kasační stížnosti
neodstranil, Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 větu první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., dle kterých nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 13. března 2019
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu