ECLI:CZ:NSS:2008:9.AS.60.2008:49
sp. zn. 9 As 60/2008 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci
navrhovatele: Bc. T. S., zastoupeného Mgr. Ing. Gabrielou Milotovou, advokátkou se
sídlem Přemyslovců 13, Ostrava, proti veřejnému funkcionáři: RSDr. J. B., zastoupeného
Mgr. Janou Hamplovou, advokátkou se sídlem U Brány 16, Mohelnice, o návrhu na
zahájení řízení o střetu zájmů, o kasační stížnosti veřejného funkcionáře proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 7. 2008, č. j. 22 Ca 430/2007 - 34,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se veřejný funkcionář RSDr. J. B. (dále jen
„stěžovatel“) domáhá změny, popřípadě zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského
soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), a to ve výroku II., jímž nebylo žádnému
z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před krajským soudem.
Stěžovatel v podané kasační stížnosti namítá, že nevyvolal zahájení řízení o střetu
zájmů a tedy nezavinil, že soud ve věci činil procesní úkony, při nichž stěžovateli
nepochybně vznikly náklady řízení. Stěžovatel se domnívá, že nezastavil-li krajský soud
řízení v době před zahájením procesních úkonů, nelze tuto skutečnost klást k jeho tíži.
Z uvedených důvodů proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud změnil rozhodnutí
krajského soudu v tom smyslu, že se mu přiznává náhrada nákladů řízení před krajským
soudem, popř. aby rozhodnutí tohoto soudu zrušil a věc mu vrátil k novému rozhodnutí.
Navrhovatel se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti ztotožňuje se závěry
krajského soudu. Uvádí, že k zastavení řízení soudem došlo v souvislosti s účinností
zákona č. 216/2008 Sb., a nikoli proto, že by nebyly splněny podmínky řízení. Vzhledem
k tomu, že zastavení řízení nezavinil žádný z jeho účastníků a krajským soudem, nebylo
ve věci rozhodováno meritorně, tj. nebylo posuzováno, zda se veřejný funkcionář dopustil
vytýkaného jednání či nikoli, není možné, aby soud předjímal, která strana by byla
ve sporu úspěšná, která nikoli a kterou zaváže k náhradě nákladů soudního řízení.
50
Navrhuje proto, aby Nejvyšší správní soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně
jako věcně správné a navrhovateli přiznal náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Podle ustanovení §104 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) je nepřípustná kasační stížnost, která směřuje jen proti
výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu. Rozhodnutím
o nákladech řízení je přitom nutno rozumět postup soudu podle ustanovení §61 odst. 1
s. ř. s., podle něhož o povinnosti nahradit náklady řízení rozhodne soud zpravidla
v rozsudku nebo v usnesení, jímž se řízení končí, přičemž pro jeho rozhodnutí platí
zásady uvedené v ustanovení §60 odst. 1 až odst. 8 téhož zákona.
Ve správním soudnictví tak zákonodárce ustanovením §104 odst. 2 s. ř. s.
výslovně vyloučil z přezkumného řízení výrok o náhradě nákladů řízení a ponechal
toto rozhodnutí na úvaze krajského soudu. Takto koncipovaná právní úprava nepochybně
má své opodstatnění a smysl, neboť kasační stížnost je mimořádným opravným
prostředkem, jejíž důvody i rozsah jsou vázány na nejzávažnější případy nezákonnosti.
K těm ovšem zákonodárce nepřiřadil skutečnosti obsažené v citovaném ustanovení
§104 odst. 2 s. ř. s.
Přezkum rozhodnutí krajských soudů o nákladech řízení přitom vylučuje také
judikatura zdejšího soudu. Nejvyšší správní soud již ve svém rozhodnutí ze dne
20. 9. 2004, č. j. 4 Ans 1/2004 - 53, publikovaném na www.nssoud.cz, vyslovil, že:
„Rozhodnutím o nákladech řízení je nejen rozhodnutí o povinnosti nahradit druhému účastníkovi
náklady řízení, ale též rozhodnutí, jímž krajský soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu
nákladů řízení právo; kasační stížnost směřující jenom proti takovému výroku je podle ustanovení §104
odst. 2 s. ř. s. nepřípustná“.
Napadl-li tedy stěžovatel kasační stížností rozhodnutí krajského soudu pouze
ve výroku o nákladech řízení, Nejvyšší správní soud ji podle ustanovení §46 odst. 1
písm. d) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. září 2008
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu