ECLI:CZ:NSS:2010:APRK.10.2010:65
sp. zn. Aprk 10/2010 - 65
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatele: P. Č., proti
žalovanému: Česká pošta, s. p. o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle
§174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve věci vedené u Krajského soudu v Českých
Budějovicích pod sp. zn. 10 Nc 954/09,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatel učinil u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále „krajský soud“)
dne 6. 10. 2009 podání, v němž namítá nesprávný postup doručujícího orgánu – České pošty, a. s.
v konkrétních případech jemu doručovaných písemností. Navrhovatel požadoval, aby krajský
soud vydal rozsudek, v němž by jednak zakázal doručujícímu orgánu, jmenovitě Pošta
1 a 3 České Budějovice a Pošta Volary, aby pokračoval v porušování jeho práva mít soudní
a správní zásilky připraveny k vyzvednutí po dobu 15 dnů službou odnášky nebo poste restante,
pakliže takový postup dodání předpokládají a vyžadují předpisy, dále požadoval zrušení
rozhodnutí doručovacích orgánů v podání uvedených; rovněž požadoval, aby krajský soud
přikázal provozovnám podniku Česká pošta, a. s., aby žalobci do konečného rozhodnutí soudu
ponechávaly v dodacím místě Pošta 1 a 3 opisy rozhodnutí o vrácení písemností.
Krajský soud věc navrhovatele vyřídil dne 9. 10. 2009 neformálním přípisem,
v němž konstatoval, že věc nespadá do správního soudnictví, přitom upozornil navrhovatele,
že i jeho další podání v této věci, pokud nebudou obsahovat nové skutečnosti a nebudou spadat
do kompetence krajského soudu ve věcech správního soudnictví, budou bez dalšího zakládána
do spisu, aniž by byl navrhovatel vyrozumíván o způsobu vyřízení.
Dne 22. 10. 2009 učinil prostřednictvím krajského soudu navrhovatel podání adresované
Nejvyššímu správnímu soudu, v němž se domáhal procesního úkonu, jímž bude vyzván
k určitému odstranění vad návrhu nebo bude návrh způsobem stanoveným v soudním řádu
správním odmítnut pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.
Nejvyšší správní soud o návrhu navrhovatele rozhodl usnesení ze dne 13. 11. 2009,
č. j. Aprk 11/2009 - 19, v němž uložil krajskému soudu, aby ve věci učinil procesní úkon
dle §37 odst. 5 s. ř. s. ve lhůtě do 20. 12. 2009. Nejvyšší správní soud přitom konstatoval,
že navrhovatel učinil u krajského soudu podání, kterým se domáhal, aby krajský soud
v předmětné věci (o jeho návrhu) rozhodl. Soud ve věci učiněného návrhu, jímž se navrhovatel
domáhá, aby konkrétní subjekt ustal v určitém chování, v důsledku kterého jsou porušována
práva navrhovatele nebo naopak požaduje, aby mu určitá práva byla přiznána, resp ., aby bylo
vydáno nebo zrušeno správní rozhodnutí, je vždy povinen rozhodnout, a to postupem
předvídaným zákonem, tzn. usnesením nebo rozsudkem. Nejvyšší správní soud tedy dospěl
k závěru, že krajský soud pochybil, nepostupoval-li v řízení v souladu s ust. §37 odst. 5 a věc
vyřídil neformálním přípisem, čímž odňal navrhovateli možnost přístupu k soudu,
jakož i příp. možnost následné soudní obrany.
V intencích výše uvedených závěrů Nejvyššího správního soudu krajský soud usnesením
ze dne 4. 12. 2009, č. j. 10 Nc 954/2009 - 26 vyzval navrhovatele, aby odstranil vady podání
a doplnil náležitosti návrhu ve smyslu ust. §71 s. ř. s., přitom byl konkrétně poučen,
které náležitosti má výslovně uvést; byla mu stanovena lhůta 10 dnů . Současně byl navrhovatel
poučen o tom, že nebude–li návrh náležitě doplněn, bude odmítnut postupem dle §37 odst. 5
s. ř. s.
Navrhovatel doručil dne 17. 12. 2009 krajskému soudu podání, které označil
jako doplnění žaloby. Krajský soud, s přihlédnutím k obsahu podání navrhovatele, vydal
dne 10. 2. 2010 usnesení č. j. 10 Nc 954/2009 - 31, kterým věc postoupil k vyřízení Městskému
soudu v Praze; svůj postup krajský soud odůvodnil tím, že navrhovatel označil jako žalovaného
Českou poštu, s. p., resp. její tři provozovny ve Volarech a Českých Budějovicích,
tyto však nemají samostatnou právní subjektivitu, tuto má pouze Česká pošta, s . p., se sídlem
Politických vězňů 909/4, Praha 1. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že příslušný k přezkoumání
napadeného rozhodnutí (aniž však uvedl které rozhodnutí má na mysli), je Měs tský soud v Praze.
Ze spisu bylo zjištěno, že proti tomuto usnesení, které bylo navrhovateli doručeno dne
16. 2. 2010, podal dne 1. 3. 2010 kasační stížnost, tato byla postoupena Nejvyššímu správnímu
soudu dne 12. 3. 2010 a je vedena pod spisovou značkou 8 As 30/2010.
Současně dne 1. 3. 2010 učinil navrhovatel u Nejvyššího správního soudu podání,
kterým se domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu u žaloby proti rozhodnutím
doručujícího orgánu podané 17. 12. 2009 a vložené volně do spisu 10 Nc 95 4/09. Navrhovatel
namítá, že žalobní návrh směřoval nikoli proti veřejnoprávní korporaci Česká pošta,
nýbrž proti nezákonné vykonávané vrchnostenské činnosti místních provozoven.
Z průběhu řízení a spisového materiálu se tedy podává, že navrhovatel nesouhlasí
s tím že krajský soud poté, kdy doplnil svůj návrh, nekonal, tj . o jeho návrhu nerozhodl, ale věc
postoupil Městskému soudu v Praze a domáhá se toho, aby krajský soud ve věci učinil úkony.
Podle ust. §174a odst. 6 cit. zákona příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty
usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn,
anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm
rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl
návrh řádně opraven nebo doplněn.
Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou
v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje,
dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází .
Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný,
protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků
nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu
pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud,
příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady
řízení o něm stát.
Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl k závěru, že návrh není oprávněný,
neboť krajský soud ve věci navrhovatele bezprostředně poté, kdy mu byla věc postoupena
Nejvyšším správním soudem zpět, učinil potřebné úkony, vyzval navrhovatele k odstranění vad
podání a poté, na základě hodnocení, které provedl, učinil rozhodnutí – viz. usnesení ze dne
10. 2. 2010, č. j. 10 Nc 954/2009 - 51. Skutečnost, že navrhovatel s postupem krajského soudu
nesouhlasí, nezakládá sama o sobě důvod pro postup ve smyslu ust. §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
o soudech a soudcích. Nejvyššímu správnímu soudu nepřísluší v tomto řízení vedeném
v intencích zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přezkoumávat postup krajského soudu
stran vydaného usnesení, k tomu je příslušný Nejvyšší správní soud toliko v řízení o kasační
stížnosti, která je u něho vedena pod sp. zn. 8 As 30/2010.
S přihlédnutím k výše uvedenému nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu, než návrh
zamítnout.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §174a odst. 8, větu druhou, zákona
o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán
jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. dubna 2010
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu