ECLI:CZ:NSS:2018:NAD.137.2018:25
sp. zn. Nad 137/2018 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: A. B., zast. JUDr. Dagmarou
Kolákovou, advokátkou, se sídlem Slovanská 3240/7, Šumperk, proti žalovanému: Generálnímu
finanč nímu řed i t els t v í, se sídlem Lazarská 15/7, Praha 1 proti rozhodnutí žalovaného ze dne
22. 2. 2018, č. j. 9463/18/7100-10111-011791, o nesouhlasu Krajského soudu v Ostravě –
pobočka v Olomouci s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je místně p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 26. 4. 2018 se žalobce
domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný podle ustanovení
§116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) zamítl
odvolání a potvrdil napadené rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 11. 8. 2017,
č. j. 34946/17/5200-10422-708855 o přezkoumání rozhodnutí o odvolání ze dne 14. 3. 2016,
č. j. 5828/16/5200-10422-708855 ve věci doměření daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací
období roku 2010.
[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 5. 2018, č. j. 29 Af 46/2018 - 16, postoupil věc
Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci. Postoupení věci odůvodnil odkazem
na §7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)- Uvedl, že při řešení
otázky, který správní orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni daňového řízení, vycházel
z judikatury Nejvyššího správního soudu ohledně místní příslušnosti krajských soudů ve věcech,
v nichž se jednalo o prohlášení nicotnosti správního rozhodnutí, konkrétně z usnesení ze dne
28. 5. 2014, č. j. Nad 185/2014 - 26, a z rozsudku ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 As 282/2017 - 41.
Měl za to, že argumentaci týkající se místní příslušnosti soudů ve věcech prohlášení nicotnosti
správních rozhodnutí lze použít i v případě, kdy byl aplikován jiný dozorčí prostředek, zde tedy
přezkoumání rozhodnutí. Poukázal i na souvislost a provázanost přezkumného řízení, v němž
bylo vydáno nyní žalobou napadené rozhodnutí, s původně vedeným doměřovacím řízením,
v němž Finanční úřad v Šumperku dodatečným platebním výměrem ze dne 9. 8. 2012 prvně
o předmětné daňové povinnosti rozhodl. Na základě těchto skutečností uzavřel, že v právě
posuzované věci je správním orgánem, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni, Finanční
úřad v Šumperku, resp. Finanční úřad pro Olomoucký kraj jako jeho nástupce. Z toho dále
usoudil, že místně příslušným k projednání žaloby je Krajský soud v Ostravě – pobočka
v Olomouci. Tento závěr podle Krajského soudu v Brně odpovídá též účelu, pro nějž byl
§7 odst. 2 s. ř. s. s účinností od 1. 1. 2012 novelizován, tedy kvůli rovnoměrnějšímu rozprostření
žalob u krajských soudů v České republice.
[3] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci vyjádřil nesouhlas s postoupením věci,
a proto věc k rozhodnutí o místní příslušnosti předložil Nejvyššímu správnímu soudu. Uvedl,
že dlouhodobě, v souladu s ustálenou judikaturou kasačního soudu, zastává názor
o samostatnosti přezkumného řízení jako řízení o dozorčím prostředku (např. rozsudky
Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 As 55/2007-71, ze dne 20. 12. 2011,
č. j. 9 Afs 36/2011 – 55, ze dne 16. 12. 2015, č. j. 3 Afs 99/2015 – 26 nebo ze dne 21. 4. 2016,
č. j. 4 As 50/2016 - 36. S ohledem na shodnou povahu přezkumného řízení podle správního řádu
a daňového řádu, jsou uvedené závěry plně použitelné i na posouzení místní příslušnosti soudu
v případě žalob proti rozhodnutím vydaným v přezkumném řízení podle daňového řádu. V právě
posuzované věci bylo Odvolací finanční ředitelství správním orgánem I. stupně, neboť ten vydal
v přezkumném řízení rozhodnutí, proti němuž žalobce podal odvolání. Jelikož se sídlo tohoto
správního orgánu nachází v Brně, je místně příslušným pro rozhodnutí žalobcovy žaloby Krajský
soud v Brně. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci taktéž poukázal na to, že Nejvyšší
správní soud v usnesení ze dne 11. 5. 2018, č. j. Nad 80/2018 – 59 přímo v posuzované věci
vyslovil, že soudem příslušným k projednání žaloby týkající se této věci je Krajský soud v Brně.
Usnesení Nejvyššího správního soudu se však nešťastně minulo s rozhodnutím Krajského soudu
v Brně vydaným dne 14. 5. 2018, krajský soud proto v době svého rozhodnutí s usnesením
Nejvyššího správního soudu nebyl srozuměn.
[4] Místní příslušnost správních soudů se řídí podle ustanovení §7 odst. 2 s. ř. s., podle
něhož „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo
správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu
domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu
své působnosti.“
[5] Jak již bylo výše uvedeno, v právě posuzované věci žalobce podal žalobu proti rozhodnutí
ze dne 22. 2. 2018, č. j. 9463/18/7100-10111-011791. Tímto rozhodnutím žalovaný rozhodoval
v odvolacím řízení podle §109 a násl. daňového řádu proti rozhodnutí, kterým Odvolací finanční
ředitelství v přezkumném řízení změnilo jiné své rozhodnutí ve věci (konkrétně ze dne
14. 3. 2016, č. j. 5828/16/5200-10422-708855). Žalovaný tj. Generální finanční ředitelství
tak napadeným rozhodnutí v odvolacím řízení projednával rozhodnutí vydané v prvním stupni
přezkumného řízení.
[6] Přezkumné řízení podle daňového řádu nelze chápat jako pokračování odvolacího řízení
či jako řízení tvořící s odvolacím řízením jeden celek; jedná se o samostatné řízení o dozorčím
prostředku, relativně nezávislé na původním správním řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 16. 12. 2015, č. j. 3 Afs 99/2015 - 28). Odvolací finanční ředitelství tak
bylo tím správním orgánem přezkumného řízení, který rozhodoval v prvním stupni. Sídlo tohoto
orgánu finanční správy je v Brně. Podle ustanovení §7 odst. 2 s. ř. s. je proto pro řízení o žalobě
proti rozhodnutí vydanému v takovém přezkumném řízení příslušný Krajský soud v Brně
(srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2016, č. j. 4 As 50/2016 - 36).
[7] Vzhledem k uvedenému proto Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas
Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci s postoupením věci, a proto podle
§7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení je místně příslušný Krajský soudu v Brně. Rozhodnutím
Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. června 2018
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu