ECLI:CZ:NSS:2022:NAD.262.2021:24
sp. zn. Nad 262/2021 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce
JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: J. M., zastoupen
Mgr. Bc. Vladimírem Volným, advokátem se sídlem Paroubkova 228, Domažlice,
proti žalovanému: Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 6/2, Praha 2, o žalobě na ochranu
proti nečinnosti žalovaného v řízení sp. zn. Si 2899/2021, v řízení o návrhu Městského soudu
v Praze na přikázání věci vedené pod sp. zn. 6 A 107/2021 jinému krajskému soudu,
takto:
I. Soudci specializovaného úseku správního soudnictví Městského soudu v Praze
n ej s o u v yl o u čen i z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 6 A 107/2021.
II. Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 107/2021
se n ep ři k azu je jinému soudu.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobce
domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného (městského soudu). Tato nečinnost měla spočívat
v tom, že žalovaný poskytl informaci požadovanou žalobcem pro účely výzkumu v rámci jeho
diplomové práce dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, pouze
částečně, neboť neposkytl odpovědi na otázky č. 1 – 5 (z celkového počtu 9 otázek). Konkrétně
se jednalo o následující otázky: 1. Kolik žalob na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním
řízení bylo u místního soudu podáno v letech 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020? 2. Kolik žalob v souvislosti
s výše uvedenou otázkou bylo alespoň částečně úspěšných? 3. Jaká byla výše průměrné přiznané náhrady
nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem za roky dle otázky č. 1? 4. Jaká je výše přiznané
náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem za roky dle otázky č. 1 celkem? 5.
V kolika případech byl u žalob na náhradu škody nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem
uzavřen soudní smír v letech dle otázky č. 1? Žalobce v žalobě současně uvedl, že proti částečnému
neposkytnutí informace podal stížnost k Ministerstvu spravedlnosti jakožto nadřízenému
správnímu orgánu, ten o ní však v zákonné lhůtě nerozhodl, a je proto splněn požadavek
vyčerpání ochranných prostředků jakožto podmínka řízení dle §79 odst. 1
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[2] Následně předseda senátu městského soudu rozhodující v projednávané věci sdělil žalobci
a žalovanému (městskému soudu), že věc předloží Nejvyššímu správnímu soudu s návrhem,
aby ji podle §9 odst. 1 s. ř. s. přikázal jinému správnímu soudu. Tento úkon zdůvodnil
tak, že v projednávané věci je přezkoumáván postup orgánů městského soudu, které vykonávají
úkoly státní správy na úseku soudnictví, a to jak navenek, kdy mimo jiné rozhodují o vyřizování
žádostí o informace, tak i dovnitř soudu, tedy i vůči soudcům, kteří u daného soudu působí,
a to včetně soudců zařazených ke správnímu úseku. Tato skutečnost může zavdávat důvodné
pochybnosti o jejich nepodjatosti. Místopředseda městského soudu k tomuto přípisu sdělil,
že navrhuje věc přikázat Krajskému soudu v Praze, a žalobce se nevyjádřil. Dne 2. 12. 2021
obdržel Nejvyšší správní soud návrh na postup dle §9 odst. 3 s. ř. s. s výše uvedeným
zdůvodněním.
[3] Stěžejní otázkou pro posouzení daného návrhu je to, zda je nutné v případě, kdy soudci
správního úseku krajského soudu mají přezkoumávat rozhodnutí soudu, k němuž jsou přiděleni,
věc delegovat jinému správnímu soudu z důvodu tzv. systémové podjatosti postupem podle §9
odst. 1 s. ř. s., dle kterého Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému krajskému
soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát. K této
otázce se již vyjádřil rozšířený senát. Ten v usnesení ze dne 26. 3. 2020, č. j. Nad 8/2019 –
65, č. 4062/2020 Sb. NSS, shledal, že je třeba korigovat dosavadní judikaturu Nejvyššího
správního soudu, která v obdobných případech dovozovala paušálně podjatost všech soudců
daného krajského soudu a důvod pro delegaci nutnou. V uvedeném usnesení rozšířený senát
uvedl, že k vyloučení všech soudců krajského soudu z důvodu tzv. systémové podjatosti nestačí,
že žalovaným správním orgánem je předseda, popř. že soud je v dané věci navrhovatelem
(žalobcem), žalovaným nebo osobou zúčastněnou na řízení. Tyto skutečnosti pouze naznačují
riziko tzv. systémové podjatosti. Aby však určitý soudní případ založil důvody pro vyloučení
všech soudců daného soudu pro tzv. systémovou podjatost, je třeba, aby k tomu přistoupily další
okolnosti, které vyvolávají oprávněné (myslitelné) pochybnosti o nepodjatosti všech soudců
správního soudu na základě samotné povahy projednávané věci či z jiných vážných důvodů.
[4] Takovou další okolností svědčící pro „systémovou“ podjatost může být dle usnesení
rozšířeného senátu například skutečnost, že projednávaná věc bude mít objektivně významný
dopad na soud jako celek (např. platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně,
zákonnost jmenování předsedy soudu či stavební povolení na přístavbu, která zlepší komfort
práce soudců). Rovněž může jít o situaci, která vyvolá nebezpečí subjektivního vztahu všech
soudců k věci, neboť z vnějšího pohledu hrozí reálné nebezpečí, že u rozhodujících soudců
převáží loajalita k jejich soudu či funkcionáři a tím se „pokřiví“ jejich nestrannost (např. případy,
kdy soudní funkcionář nevystupoval ve správním řízení jako správní orgán, ale naopak jde o jeho
osobní záležitost, typicky žádost o stavební povolení podaná soudním funkcionářem,
nebo situace, kdy byl soudní funkcionář účastníkem stavebního řízení jako tzv. „soused“, posléze
podal proti rozhodnutí správního orgánu žalobu nebo v řízení o žalobě vystupuje jako osoba
zúčastněná na řízení, či přestupek soudního funkcionáře jako fyzické osoby).
[5] V naprosté většině běžných věcí nelze dle rozšířeného senátu žádné takovéto netypické
okolnosti dovodit. Stejně takovéto okolnosti nebude možno dovodit ani v jiných obvyklých
situacích, kde sice soud či jeho funkcionář v nějaké pozici v soudním řízení vystupuje
(či vystupoval v řízení správním), jde ovšem o věc bez zásadního významu pro soud jako celek
nebo pro jeho soudce a nejedná se ani o významnější osobní záležitost soudního funkcionáře.
[6] Kasační soud rovněž již ve své rozhodovací činnosti navazující na usnesení rozšířeného
senátu uvedl, že právo na informace je standardní věcí vyřizovanou správou soudu, nejedná
se tedy o věc, na níž by vedení soudu či soud jako celek mohly mít vitální zájem, popř. která
by se přímo týkala práce daných soudců správního úseku (viz usnesení ze dne 20. 4. 2020,
č. j. Nad 162/2019-19, ze dne 28. 1. 2021, č. j. Nao 9/2021-30, a ze dne 31. 3. 2021,
č. j. Nao 68/2021-29). Žádné okolnosti, které by vyvolávaly oprávněné pochybnosti
o nepodjatosti všech soudců správního úseku městského soudu a které by tak zakládaly důvody
pro vyloučení těchto soudců pro systémovou podjatost, nelze zjistit ani z vyjádření soudců,
ani z obsahu spisu městského soudu.
[7] Nejvyšší správní soud tedy uzavírá ve shodě s citovaným usnesením rozšířeného
senátu, že v projednávané věci nejsou soudci správního úseku městského soudu vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 A 107/2021. Současně
Nejvyšší správní soud ze stejného důvodu posoudil jako nedůvodný návrh městského soudu
na přikázání věci jinému krajskému soudu, a věc proto výrokem II. nepřikázal jinému krajskému
soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. ledna 2022
JUDr. Ivo Pospíšil
předseda senátu