ECLI:CZ:NSS:2021:NAD.73.2021:156
sp. zn. Nad 73/2021 - 156
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Státní statek Jeneč, státní
podnik v likvidaci, IČO: 000 16 918, se sídlem Třanovského 622/11, Praha 6,
zast. JUDr. Tomášem Machem, advokátem, se sídlem Viktora Huga 377/4, Praha 5, proti
žalovanému: Generální finanční ředitelství, se sídlem Lazarská 15/7, Praha 1, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2020, č. j. 36816/20/7100-30121-507937, o nesouhlasu
Krajského soudu v Brně s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je p ř í s lu š n ý Krajský soud Brně.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové domáhal
zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým zamítl odvolání žalobce
a potvrdil rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 14. 4. 2020, č. j. 8024/20/5100-
31462-704211. Posledně uvedeným rozhodnutím Odvolací finanční ředitelství nařídilo
přezkoumání rozhodnutí, kterým byla doměřena daň z nemovitostí v částce 156 Kč z pozemku
p. č. 1981, evidovaném na listu vlastnictví č. 139 pro katastrální území Horní Dobrouč
a stanoveno penále dle §251 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.
[2] Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 18. 1. 2021, č. j. 31 Af 40/2020 - 145,
rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému podle §7
odst. 2 s. ř. s. Dospěl totiž k závěru, že správní orgán, který v posuzované věci vydal rozhodnutí
v prvním stupni, má sídlo v obvodu Krajského soudu v Brně.
[3] Krajský soud v Brně vyslovil s postoupením věci nesouhlas a předložil věc v souladu s §7
odst. 6 s. ř. s. Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. S odkazem
na rozsudek NSS ve věci sp. zn. 2 As 106/2019 poukázal na úzkou souvislost přezkumného
řízení posuzovaného v nynější věci s původním řízením, v němž byl vydán žalobci dodatečný
platební výměr, kterým byla žalobci doměřena daň a stanoveno penále. Uvedl, že výsledek
původního řízení byl v přezkumném řízení jen zčásti revidován (co do výše penále), pročež
má věc rozhodnout Krajský soud v Hradci Králové, v jehož obvodu sídlí Finanční úřad
pro Pardubický kraj, jenž v původním doměřovacím daňovém řízení rozhodl v prvním stupni.
[4] Podle §7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví -li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti.
[5] Podle §7 odst. 6 s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný,
postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí
o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy
vázány.
[6] Nejvyšší správní soud posoudil obsah předloženého nesouhlasu s postoupením věci
a shledal, že není důvodný. V právě posuzované věci učinil žalobce ve své žalobě předmětem
řízení podle §65 odst. 1 s. ř. s. rozhodnutí ze dne 14. 7. 2020, č. j. 36816/20/7100-30121-507937,
kterým žalovaný rozhodoval o odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí Odvolacího
finančního ředitelství ze dne 14. 4. 2020, č. j. 8024/20/5100-31462-704211, vydaného
v přezkumném řízení podle §123 daňového řádu. Přezkoumáno mělo být rozhodnutí
Odvolacího finančního ředitelství ze dne 26. 11. 2019, č. j. 48821/19/5100-31462-704211,
kterým bylo rozhodnuto o odvolaní žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního
úřadu pro Pardubický kraj ze dne 26. 4. 2019, č. j. 1001907/19/2804-00460-602988.
[7] V souladu s konstantní judikaturou kasačního soudu přezkumné řízení podle daňového
řádu nelze chápat jako pokračování odvolacího řízení či jako řízení tvořící s odvolacím řízením
jeden celek; jedná se o samostatné řízení o dozorčím prostředku, relativně nezávislé na původním
správním řízení (srov. např. rozsudek NSS ze dne 16. 12. 2015, č. j. 3 Afs 99/2015 - 26, případně
usnesení ze dne 11. 5. 2018, č. j. Nad 80/2018 - 59). Z výše provedené rekapitulace je zřejmé,
že správním orgánem I. stupně, jenž rozhodoval v rámci přezkumného řízení v prvním stupni,
bylo Odvolací finanční ředitelství, jehož sídlo je v Brně. Příslušným v řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného, který zamítl odvolání proti uvedenému prvostupňovému
rozhodnutí, tak bude v souladu s §7 odst. 2 s. ř. s. Krajský soud v Brně (srov. např. rozsudek
NSS ze dne 21. 4. 2016, č. j. 4 As 50/2016 - 36).
[8] Právě uvedený závěr Nejvyššího správního soudu obstojí i za situace, kdy Krajský soud
v Hradci Králové učinil procesní úkony týkající se vedení řízení ve věci, jelikož, jak uvedl
rozšířený senát zdejšího soudu v usnesení ze dne 20. 11. 2018, č. j. Nad 99/2018 - 75,
č. 3821/2019 Sb. NSS, „[k]rajský soud může podle §105 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. z vlastní
iniciativy zkoumat nedostatek místní příslušnosti jen do doby, než začne jednat ve věci samé, tj. do doby,
než při ústním jednání vyzve účastníky k přednesům ve věci. Rozhoduje-li soud bez jednání, může místní
příslušnost zkoumat do vydání rozhodnutí ve věci samé. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že místně
nepříslušný krajský soud již učinil procesní úkony týkající se vedení řízení či vydal rozhodnutí procesního
charakteru, ani doba, která mezitím uplynula od podání žaloby.“
[9] Vzhledem k uvedenému Nejvyšší správní soud neshledal důvodným nesouhlas Krajského
soudu v Brně s postoupením věci, a proto podle §7 odst. 5 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení
je místně příslušný Krajský soud v Brně. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce
jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. dubna 2021
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu