ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.164.2015:69
sp. zn. Nao 164/2015 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: A. H.,
proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 648/16, Brno, v řízení
o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům osmého senátu Nejvyššího správního
soudu JUDr. Michalu Mazancovi, JUDr. Janu Passerovi a Mgr. Davidu Hipšrovi, ve věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 125/2015,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Jan Passer
a Mgr. David Hipšr ne j so u v y l o uč e ni z projednávání a rozhodování věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 125/2015.
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 12. 2. 2015, č. j. 62 A 124/2014 - 24, Krajský soud v Brně odmítl
žalobu žalobce, kterou se domáhal zrušení usnesení téhož soudu ze dne 16. 9. 2014,
č. j. 62 A 66/2014 – 13. Dne 12. 3. 2015 podal žalobce proti tomuto usnesení Krajského soudu
v Brně kasační stížnost, která je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. 7 As 62/2015.
[2] V rámci řízení o kasační stížnosti vznesl žalobce námitku podjatosti proti soudcům
sedmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Elišce Cihlářové, JUDr. Jaroslavu Hubáčkovi
a JUDr. Tomáši Foltasovi, Ph.D. Tato námitka podjatosti byla přidělena k posouzení osmému
senátu Nejvyššího správního soudu, řízení o ní je vedeno pod sp. zn. Nao 125/2015.
[3] V rámci řízení o uvedené námitce podjatosti vznesl žalobce další námitku podjatosti proti
soudcům osmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Michalu Mazancovi,
JUDr. Janu Passerovi a Mgr. Davidu Hipšrovi. Tato námitka podjatosti byla přidělena
k posouzení devátému senátu Nejvyššího správního soudu.
[4] Jako důvod podjatosti žalobce v podání ze dne 26. 5. 2015 uvedl, že mu bylo těmito
soudci upřeno úmyslně či neúmyslně právo na spravedlivý proces v řízeních před Nejvyšším
správním soudem, vedených pod sp. zn. 8 As 136/2014, 8 As 137/2014 a 8 As 146/2014,
a že se úmyslně neřídí zákony České republiky nebo je neznají. Tímto jednáním byla narušena
důvěra žalobce v nezávislé, nestranné a zákonné rozhodování tohoto soudu.
[5] Soudci osmého senátu JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Jan Passer a Mgr. David Hipšr
k námitce podjatosti uvedli, že žalobce osobně neznají, je jim znám pouze z rozhodovací
činnosti, nemají žádný vztah k němu ani k řešené věci. Necítí se být podjati a nejsou si vědomi
žádné skutečnosti, která by mohla zakládat důvod k úvahám o jejich podjatosti.
[6] Devátý senát Nejvyššího správního soudu se zabýval namítanou podjatostí JUDr. Michala
Mazance, JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra a dospěl k závěru, že nejsou dány důvody
pro vyslovení podjatosti těchto soudců.
[7] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z §8 odst. 1
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[8] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Podjatost soudce
také zasahuje do principu nezávislosti soudce. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené
věci vyloučit pouze výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[9] Jde-li o důvody uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s., tak je třeba uvést, že poměr k věci
může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména
v případech, kdy by soudce mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech.
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti.
Takové důvody zjevně dány nejsou.
[10] Z námitky podjatosti vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost označených soudců v jejich
rozhodovací činnosti v jiných věcech, v nichž byl účastníkem řízení. Ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s.
však výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají
v jeho rozhodování v jiných věcech. Podíl soudce na rozhodování v „předchozím soudním
řízení“ ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s., který zakládá důvod pro jeho vyloučení, se musí týkat
rozhodování ve stejné věci u soudu nižšího stupně; „předchozím soudním řízením“ není řízení
v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků. Stejně tak tento závěr vyplývá z konzistentní
judikatury Nejvyššího správního soudu v obdobných věcech (viz k tomu např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 – 18).
[11] Jelikož žalobce spatřoval podjatost označených soudců v jejich rozhodování v jiných
věcech, neshledal Nejvyšší správní soud s ohledem na ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. námitku
podjatosti důvodnou. Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno
ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. června 2015
JUDr. Radan Malík
předseda senátu