ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.125.2015:73
sp. zn. Nao 125/2015 - 73
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, o žalobě proti usnesení
žalovaného ze dne 16. 9. 2014, čj. 62 A 66/2014 - 13, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 2. 2015, čj. 62 A 124/2014 - 24, o námitce
podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Elišky Cihlářové, JUDr. Jaroslava Hubáčka
a JUDr. Tomáše Foltase vznesené žalobcem v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod
sp. zn. 7 As 62/2015,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav Hubáček
a JUDr. Tomáš Foltas nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 62/2015.
Odůvodnění:
Žalobce (stěžovatel) napadl kasační stížností usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
12. 2. 2015, čj. 62 A 124/2014 - 24.
Ta byla v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího správního soudu přidělena k projednání
a rozhodnutí sedmému senátu ve složení JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav Hubáček
a JUDr. Tomáš Foltas. V případě dlouhodobé nepřítomnosti některého z členů uvedeného
senátu by senát mohl být doplněn podle pravidel uvedených v rozvrhu práce Nejvyššího
správního soudu některým ze soudců osmého senátu. Přípisem čj. 7 As 62/2015 - 24,
doručenému stěžovateli dne 26. 3. 2015, byl stěžovatel poučen o složení senátu a o možnosti
namítnout podjatost jmenovaných soudců.
V podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 2. 4. 2015 stěžovatel vznesl
námitku podjatosti soudců JUDr. Elišky Cihlářové, JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše
Foltase. Jako důvod podjatosti uvedl, že tito soudci „upřeli stěžovateli úmyslně či neúmyslně právo
na spravedlivý proces v řízení před Nejvyšším správním soudem ve sp. zn. 7As 112/2014, 7As 134/2014,
7As 216/2014 a 7As 217/2014 atd. Tímto jednáním byla narušena důvěra stěžovatele v nezávislé, nestranné
a zákonné rozhodování tohoto soudu.“ Jako důkaz stěžovatel navrhl spis Krajského soudu v Brně
sp. zn. 62 A 76/2014.
Soudci k námitce podjatosti shodně uvedli, že stěžovatele osobně neznají, nemají k němu
žádný vztah a s jeho osobou se setkali pouze při rozhodování o jeho kasačních stížnostech.
Námitka podjatosti byla postupem podle §8 odst. 5 s. ř. s. předložena k rozhodnutí
jinému (osmému) senátu Nejvyššího správního soudu. V řízení o této námitce podjatosti vznesl
žalobce další námitku podjatosti proti soudcům osmého senátu Nejvyššího správního soudu
JUDr. Michalu Mazancovi, JUDr. Janu Passerovi a Mgr. Davidu Hipšrovi. Tato námitka
podjatosti byla předložena k rozhodnutí devátému senátu Nejvyššího správního soudu.
Ten usnesením čj. Nao 164/2015 - 69 vyslovil, že soudci Nejvyššího správního soudu
JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Jan Passer a Mgr. David Hipšr nejsou vyloučeni z projednávání
a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 125/2015.
Osmý senát tedy o předložené věci uvážil následovně.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Dle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je podjatost dovozována.
Ústavní soud ve své judikatuře vyslovil, že „důvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti
jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského
rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně
chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne
9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána
soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání
a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003 - 16).
Po zhodnocení námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky
k vyloučení soudců dle §8 odst. 1 s. ř. s. nejsou dány. Ve věci vedené pod sp. zn. 7 As 62/2015
stěžovatel neuvedl žádný z důvodů, pro které by soudci JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav
Hubáček a JUDr. Tomáš Foltas měli či mohli být vyloučeni z jejího projednávání a rozhodnutí.
Stěžovatel opřel námitku podjatosti soudců o jejich postup v jiných dříve projednávaných věcech
týkajících se stěžovatele. Avšak postup soudců při rozhodování v jiných věcech dle věty třetí
§8 odst. 1 s. ř. s. nemůže být důvodem pro jejich vyloučení v právě řešené věci. Námitka
podjatosti postavená na takovýchto skutečnostech proto není důvodná. O podjatosti soudců
nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise.
Za situace, kdy rovněž dotčení soudci vyloučili existenci skutečností, jež by mohly
být důvodem jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci Nejvyššího správního
soudu JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav Hubáček a JUDr. Tomáš Foltas nejsou vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 7 As 62/2015.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. července 2015
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu