ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.178.2017:52
sp. zn. Nao 178/2017 -52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana
Havelce a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína, v právní věci žalobkyně L.
V., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo
náměstí 3, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2017, č. j. JMK 20510/2017, sp.
zn. S-JMK 35842/2015/OSV-HA, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní vůči soudcům
druhého senátu Nejvyššího správního soudu,
takto:
Předsedkyně senátu JUDr. Miluše Došková a soudci JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva
Šonková nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. Nao 143/2017.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 6. 3. 2017 napadla žalobkyně v záhlaví uvedené rozhodnutí žalovaného,
jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu v Kuřimi ze dne
25. 2. 2015, č. j. Om 323/02/MK/3436/15/OSP, o odmítnutí žádosti nahlédnout do podkladů
pro zpracování spisové dokumentace vedené o V. a M. V. Po poučení o složení senátu Krajského
soudu v Brně, jemuž byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí, žalobkyně uplatnila námitku
podjatosti vůči soudcům JUDr. Davidu Rausovi, Mgr. Petru Šebkovi a Mgr. Kateřině
Kopečkové.
Věc byla zapsána u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 143/2017
a k rozhodnutí o námitce přidělena druhému senátu. I vůči jeho členům uplatnila žalobkyně
námitku podjatosti, kterou pro případ vyloučení uvedených soudců rozšířila i na členy
zastupujícího prvního senátu. Podle jejího názoru jsou všichni jmenovaní soudci vyloučení
pro poměr k žalovanému, neboť ten podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně
dětí, může mít přístup k osobním a citlivým údajům soudců (ohledně jejich dětí a nejen jich)
a tyto údaje o nich shromažďovat. Žalobkyni sice není konkrétně známo, že by žalovaný něco
takového skutečně dělal, nicméně důvod pochybovat o nepodjatosti soudců již jen tato možnost
zakládá a objektivní skutečnosti nechť si zjistí soud.
K této námitce se vyjádřili všichni soudci druhého senátu tohoto soudu. Shodně uvedli,
že se necítí být podjatí, nemají žádný poměr k věci ani k účastníkům řízení a nepodíleli
se ani na projednávání a rozhodování věci u správního orgánu či v předchozím soudním řízení
ve smyslu ustanovení §8 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“).
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je dán důvod pochybovat
o jejich nepodjatosti. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník namítnout podjatost soudce, soudní
osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní
skutečnosti, z nichž je dovozována.
Po posouzení věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že námitka podjatosti není
důvodná. Žalobkyně ve svém podání jen v obecné rovině poukázala na zákonné kompetence
orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jenž může v případě nutnosti přijmout opatření k ochraně
dětí a tuto kompetenci může teoreticky uplatnit i vůči soudcům jako rodičům. Žádné konkrétní
skutečnosti, že by se tak v daném případě dělo, nebo alespoň indicie, že by se tak stát mohlo,
neuvedla; sama přiznala, že jí žádné takové skutečnosti nejsou známy. Stejně tak není jasné,
jaký vztah soudce k účastníkům by měla taková skutečnost v projednávané věci zakládat.
Na tomto místě Nejvyšší správní soud připomíná, že vyloučit soudce z projednávání
a rozhodnutí věci je možné jen zcela výjimečně a ze závažných důvodů, neboť tímto opatřením
dochází k zásahu do ústavního práva na zákonného soudce, zakotveného v čl. 38 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod. Musí se tedy jednat o skutečnosti svědčící o tak zjevném zájmu soudce
na konkrétním výsledku řízení nebo o jeho tak těsném vztahu k účastníkům řízení či jejich
zástupcům, že to vzbuzuje důvodné pochybnosti o jeho schopnosti rozhodnout ve věci nezávisle
a objektivně. Pouhé hypotézy, nepodložené žádnými konkrétními skutečnostmi, k důvodným
pochybnostem o nepodjatosti soudce vést nemohou. Není přitom úkolem soudu,
aby po takovýchto skutečnostech sám pátral, případně je z pouhého podnětu účastníka řízení
z moci úřední vyhledával.
Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že předsedkyně druhého senátu Nejvyššího
správního soudu JUDr. Miluše Došková a soudci tohoto senátu JUDr. Karel Šimka
a Mgr. Eva Šonková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. Nao 142/2017. Vzhledem k tomu, že soudci senátu, jemuž byla věc
přidělena, nebyli z projednávání a rozhodnutí vyloučeni, nerozhodoval tento soud již o námitce
podjatosti směřující proti soudcům zastupujícího prvního senátu.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 3. května 2017
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu