ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.227.2016:110
sp. zn. Nao 227/2016 - 110
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Davida Hipšra
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobců: a) Ing. F. B., b) H.
B., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské
náměstí 1/1, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2014,
sp. zn. ZKI-O-66/316/2014, o námitce podjatosti vznesené žalobci v řízení vedeném
u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 51/2014,
takto:
Námitka podjatosti vznesená žalobci dne 13. 9. 2016 vůči předsedkyni senátu 31 A
Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslavě Skoumalové a soudcům tohoto senátu Mgr. Petru
Sedlákovi a JUDr. Lukáši Hlouchovi se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Žalobci podali u Krajského soudu v Brně žalobu proti rozhodnutí Zeměměřičského
a katastrálního inspektorátu v Brně ze dne 16. 6. 2014, sp. zn. ZKI-O-66/316/2014,
kterým žalovaný zamítl jejich odvolání a potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Vysočinu,
Katastrálního pracoviště Moravské Budějovice ze dne 11. 3. 2014, č. j. OR-216/2014-741.
[2] Při jednání ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 51/2014,
které se konalo dne 29. 6. 2016, vznesli žalobci námitku podjatosti vůči předsedkyni senátu
JUDr. Jaroslavě Skoumalové. Odůvodnili ji tím, že v minulosti rozhodovala jejich věc skutkově
i právně obdobnou. Zároveň uplatnili námitku podjatosti i vůči soudcům Mgr. Petru Sedlákovi
a JUDr. Lukáši Hlouchovi s tím, že nevěří v nezaujaté rozhodování členů senátu,
kterému předsedá JUDr. Skoumalová.
[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13. 7. 2016, č. j. Nao 159/2016 – 83, o uvedené
námitce podjatosti rozhodl tak, že předsedkyně senátu JUDr. Jaroslava Skoumalová a soudci
Mgr. Petr Sedlák a JUDr. Lukáš Hlouch nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 51/2014. V odůvodnění usnesení soud uvedl,
že žalobci ve své námitce neuvedli žádné skutečnosti, jež by svědčily o poměru jmenovaných
k věci či k účastníkům, takové nejsou známy ani členům senátu. Nikdo z nich se také nepodílel
na rozhodování věci u správního orgánu a ani teoreticky se nemohl podílet na rozhodování této
věci v předchozím soudním řízení, neboť věc je teprve ve stadiu řízení žalobního. Rozhodování
v jiné věci, na niž poukazují žalobci, podle §8 odst. 1, věty poslední, s. ř. s. důvodem k vyloučení
soudců není. Toto usnesení nabylo právní moci dne 25. 7. 2016.
[4] Žalobci následně v podání ze dne 13. 9. 2016, které bylo adresováno a doručeno
Krajskému soudu v Brně téhož dne, vznesli opětovně námitku podjatosti vůči předsedkyni senátu
JUDr. Jaroslavě Skoumalové a soudcům Mgr. Petru Sedlákovi a JUDr. Lukáši Hlouchovi
s návrhem na jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci. Tuto opětovnou námitku
odůvodnili tím, že „Dle našeho názoru je zde prokazatelný důvod pochybovat o nepodjatosti tohoto senátu.
V případě nepojatého, nestranného senátu by si správní orgány nedovolily vydat vědomě taková rozhodnutí, tak,
jak je vydaly v tomto případě – zejména když takováto rozhodnutí mají za důsledek přetíženost soudů.“
[5] Krajský soud v Brně předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí podle §8
odst. 5 s. ř. s. spolu s vyjádřením soudců senátu 31 A. Ti shodně uvedli, že jim nejsou známy
žádné skutečnosti, které by mohly nasvědčovat jejich podjatosti či vzbuzovat pochybnosti
o nestranném rozhodování v dané věci. Soudci nemají žádný vztah ani k projednávané věci ani
k žádnému z účastníků. Důvody pro své vyloučení proto neshledávají.
[6] Na základě shora uvedeného Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že je v souzené věci
dána jak totožnost účastníků, neboť námitka podjatosti ze dne 13. 9. 2016 je vznášena
stejnými osobami jako v případě námitky podjatosti ze dne 29. 6. 2016, tak i totožnost předmětu
řízení, neboť je namítána podjatost týchž soudců Krajského soudu v Brně. Současně žalobci
neuvedli žádné konkrétní důvody podjatosti, které by se odlišovaly od důvodů uvedených
v námitce podjatosti ze dne 29. 6. 2016. Jelikož o této námitce podjatosti bylo již Nejvyšším
správním soudem jednou pravomocně rozhodnuto usnesením ze dne 13. 7. 2016,
č. j. Nao 159/2016 – 83, vznikla zde překážka věci rozhodnuté podle §159a odst. 4 o. s. ř.
za použití §167 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s.
[7] Nejvyšší správní soud zvažoval při rozhodování i §8 odst. 5 věta druhá a třetí s. ř. s.,
podle kterého musí být námitka podjatosti uplatněna účastníkem řízení do jednoho týdne ode
dne, kdy se o podjatosti dozvěděl a k později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Při úvaze, zda
je v případě opakované námitky podjatosti tato námitka včasná, soud uvážil, že ačkoli žalobci
prokazatelně věděli o složení senátu krajského soudu, který bude věc rozhodovat již dříve
(podávali ostatně v pořadí první námitku podjatosti), nelze z jejich druhé námitky vzhledem k její
obecnosti bezpečně určit, kdy se o tvrzených důvodech podjatosti dozvěděli a od kdy tedy plyne
lhůta k jejímu uplatnění. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o odmítnutí znovu uplatněné
námitky podjatosti podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 13. října 2016
Mgr. David Hipšr
předseda senátu