ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.253.2016:59
sp. zn. Nao 253/2016 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Ing. F. B.,
proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské
náměstí 1/1, Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2015, č. j. ZKI BR-
O-87/728/2015, v řízení o námitce podjatosti vznesené podáním žalobce ze dne 12. 9. 2016 proti
soudcům Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzaně Bystřické, JUDr. Kateřině Mrázové a Mgr.
Petru Pospíšilovi ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 149/2015
takto:
Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina Mrázová
a Mgr. Petr Pospíšil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského
soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 149/2015.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal dne 5. 10. 2015 ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“)
žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2015, č. j. ZKI BR -O-87/728/2015, jímž bylo
zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště
Moravské Budějovice ze dne 25. 5. 2015, sp. zn. OR-32/2015-741, a toto rozhodnutí bylo
potvrzeno. V podání datovaném a podaném k poštovní přepravě dne 12. 9. 2016 vznesl žalobce
námitku podjatosti všech soudců senátu krajského soudu, jemuž byla věc přidělena.
[2] Žalobce spatřuje důvody pro pochyby o nepodjatosti a nestrannosti soudců krajského
soudu ve způsobu jejich rozhodování o jiných žalobách žalobce. Odkázal na rozhodnutí
ve věcech vedených pod spisovou značkou 29 A 11/2012, 29 A 2/2014, 29 A 112/2014,
29 A 30/2013 a 29 A 145/2016, jimiž měla být porušena jeho ústavně zaručená práva, zejména
právo na soudní ochranu a právo na ochranu vlastnictví. Usnesení, jímž byl žalobce vyzván
k zaplacení soudního poplatku a poučen o složení senátu v řízení vedeném u krajského soudu
pod spisovou značnou 29 A 145/2016 (podjatost soudců spatřuje žalobce mimo
jiné v tomto usnesení), bylo žalobci doručeno dne 5. 9. 2016. Nejvyšší správní soud proto naznal,
že námitka podjatosti byla vznesena v zákonem stanovené týdenní lhůtě od okamžiku,
kdy se žalobce dozvěděl o jím tvrzených důvodech podjatosti (tj. o tom, že krajský soud
po něm v řízení vedeném pod sp. zn. 29 A 145/2016 požaduje zaplacení soudního poplatku).
[3] Krajský soud následně věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o námitce podjatosti. Všichni dotčení soudci se vyjádřili v tom smyslu, že se podjatými být necítí,
k žalobci ani k věci nemají žádný osobní poměr, pouze se podíleli a podílejí na projednávání řady
věcí žalobce. Okolnosti uváděné žalobcem nepovažují za důvody vylučující soudce z rozhodnutí
ve věci.
[4] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších přepisů
(dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný
soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého
rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní
stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu
příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup
výjimečný. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně
a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem
nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
č. j. Nao 19/2003-16).
[7] Vzhledem k tomu je nutné respektovat zákonem vymezené důvody pro vyloučení soudce
z rozhodování pro podjatost. Poslední věta §8 odst. 1 s. ř. s. výslovně stanoví, že rozhodování
soudce v jiných věcech nemůže být důvodem k jeho vyloučení. Žalobce však podjatost soudců
krajského soudu dovozuje právě a pouze ze způsobu jejich rozhodování v jiných řízeních,
jichž byl či je žalobce účastníkem. Tyto důvody však samy o sobě podjatost soudců založit
nemohou, což Nejvyšší správní soud mnohokrát potvrdil ve své judikatuře (srov. např. usnesení
ze dne 19. března 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, či rozsudek ze dne 19. března 2008,
č. j. 6 Ads 123/2007 - 53).
[8] Nejvyšší správní soud tedy neshledal důvod, pro nějž by soudci Krajského soudu v Brně
JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina Mrázová a Mgr. Petr Pospíšil byli vyloučeni
z projednání a rozhodnutí výše vymezené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. října 2016
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu