ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.278.2015:34
sp. zn. Nao 278/2015 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci navrhovatelů a) P. G.,
b) S. P., proti odpůrkyni Okrskové volební komisi Přední Výtoň, se sídlem Přední Výtoň 30,
v řízení o námitce podjatosti vznesené odpůrkyní ve věci vedené u Krajského soudu v Českých
Budějovicích pod sp. zn. 10 A 176/2015,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová
není v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu
v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 A 176/2015.
Odůvodnění:
Návrhy ze dne 5. 10. 2015 se navrhovatelé a) a b) domáhají rozhodnutí Krajského soudu
v Českých Budějovicích (dále „krajský soud“) o neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Přední
Výtoň konaných dne 26. 9. 2015. Důvodem návrhu je přesvědčení navrhovatelů, že podobně
jako v případě neplatných voleb konaných v Přední Výtoni dne 14. 3. 2015, došlo i nyní
k ovlivnění voleb tím, že se k trvalému pobytu v obci přihlásily osoby, které k ní nemají patřičné
vazby. Usnesením krajského soudu ze dne 8. 10. 2015, č. j. 10 A 177/2015 – 14, došlo ke spojení
souvisejících řízení navrhovatelů a oba návrhy jsou nyní projednávány pod sp. zn. 10 A
176/2015.
Podáním ze dne 9. 10. 2015 odpůrkyně podle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vznesla námitku podjatosti
soudkyně JUDr. Věry Balejové. V námitce uvedla, že je na místě pochybovat o nepodjatosti
JUDr. Věry Balejové z důvodu její osobní známosti s navrhovatelem b). Odpůrkyně dodává,
že jmenovaná soudkyně se podílela na projednávání a rozhodování v řízení o neplatnosti
předchozích voleb v Přední Výtoni, vedeného krajským soudem pod sp. zn. 10 A 60/2015,
přičemž svým postojem a chováním měla dát najevo sympatie a náklonnost k navrhovateli b).
Podle odpůrkyně nebyl její postoj k účastníkům nestranný, což bylo všem zainteresovaným
osobám zřejmé.
Odpůrkyně požaduje, aby věc byla projednána soudcem nezávislým, vůči stranám sporu
neutrálním a zachovávajícím rovné postavení stran. Poznamenává dále, že si je vědoma problémů
spojených s prokazováním subjektivních pocitů dané soudkyně, nicméně věří, že právo
na spravedlivý proces zvítězí. Má rovněž za to, že by sama soudkyně měla uznat námitku
podjatosti za opodstatněnou.
Námitku podjatosti vůči soudkyni podpořila rovněž zvolená zastupitelka a pověřená
starostka Regina Houšková, která v podání ze dne 12. 10. 2015 uvedla, že v průběhu jednání
vedených ve věci sp. zn. 10 A 60/2015 nabyla dojmu, že JUDr. Věra Balejová nemá stejný
přístup ke všem zúčastněným. Mimo jiné poukázala na neověřené informace vztahující
se k osobním kontaktům soudkyně s navrhovatelem b) a p. B., a k tomu, že soudkyně měla sdělit
výsledek jednání před rozhodnutím ve věci.
Soudkyně JUDr. Věra Balejová se k námitce podjatosti vyjádřila dne 13. 10. 2015.
Především uvedla, že se ke všem účastníkům, zvoleným zastupitelům i svědkům chovala stejně.
Uvádí, že navrhovatele b) i p. B. spatřila prvně při ústním jednání, v jeho průběhu všichni dostali
slovo a mohli vyjádřit svá stanoviska. Dodává, že po skončení jednání již žádného
ze jmenovaných neviděla, ani se s nimi nesetkala. Nezná ani nikoho z okolí těchto osob.
Soudkyně JUDr. Věra Balejová připomíná, že v souvislosti s rozhodnutím krajského
soudu ve věci sp. zn. 10 A 60/2015 byla kontaktována zástupci médií, jimž odpovídala
jen na položené otázky. Zdůrazňuje, že v usnesení ze dne 13. 4. 2015, č. j. 10 A 60/2015 – 95,
krajský soud dostatečně objasnil, které důvody jej vedly k vyslovení neplatnosti voleb, přičemž
se jednalo o rozhodnutí celého senátu. Podotýká, že nezná nikoho, kdo v Přední Výtoni bydlel
či bydlí a obec samu již dlouhou dobu nenavštívila. Ohrazuje se rovněž proti tvrzení,
že by výsledek předchozího řízení jakkoli naznačila před vydáním rozhodnutí.
V závěru soudkyně konstatuje, že pouhá skutečnost, že byla v předcházejícím řízení
předsedkyní senátu, který o neplatnosti voleb rozhodl, nemůže být důvodem k jejímu vyloučení
z jiného řízení o neplatnosti nových voleb, byť ve stejné obci.
Jak ze shora uvedeného vyplývá, krajský soud nyní posuzuje návrh na vyslovení
neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Přední Výtoň konaných dne 26. 9. 2015 poté, co byly
předchozí volby v této obci prohlášeny krajským soudem za neplatné (viz usnesení ze dne
13. 4. 2015, č. j. 10 A 60/2015 – 95). Soudkyně JUDr. Věra Balejová tehdy předsedala senátu
krajského soudu, který o neplatnosti předchozích voleb rozhodoval.
Podle §8 odst. 1 věta první a třetí s. ř. s. „soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
Poměr soudce k věci je ve smyslu citovaného ustanovení třeba chápat jako přímý zájem
soudce na daném řízení, zejména na jeho výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce,
který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti
o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů
příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich
zástupcům nepatřičný v jiném smyslu, například přátelský či naopak zjevně nepřátelský, případně
chování soudce může takový dojem vzbuzovat.
Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá,
že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah
soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat
i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají
oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Také podle Ústavního
soudu může být vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci založeno nikoliv
jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o nepodjatosti
konkrétního soudce; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem
na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález Ústavního soudu
ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech
postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o ní je nutno vždy na základě existujících
objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem o osobě soudce vedou. Rozhodnutí
o vyloučení soudce vždy představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat
svému zákonnému soudci, (uvedená zásada respektuje zákonem vymezenou věcnou a místní
příslušnost soudu [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod /vyhlášena pod č. 2/1993 Sb.,
ve znění pozdějších ústavních předpisů/]) a přidělení věci soudci podle rozvrhu práce. Platí však,
že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy,
je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové
povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci, nebo schopen,
nezávisle a nestranně rozhodovat (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001,
sp. zn. II. ÚS 105/01, obdobně také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
č. j. Nao 19/2003 – 16, všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostupná
na www.nssoud.cz).
Po zvážení všech relevantních okolností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že v případě řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb konaných v Přední Výtoni dne
26. 9. 2015 není důvod o nepodjatosti soudkyně JUDr. Věry Balejové pochybovat.
Odpůrkyně spatřuje podjatost soudkyně především v tvrzených vazbách mezi soudkyní
a navrhovatelem b) a jejím přístupem k tomuto účastníku v řízení o neplatnosti předchozích
voleb (krajským soudem vedeno pod sp. zn. 10 A 60/2015). Nejvyšší správní soud ovšem
nepřehlédl, že tvrzení o osobních vazbách mezi soudkyní a navrhovatelem b) je zcela
nekonkrétní. Není zřejmé, z jakých poznatků tato tvrzení vycházejí, jak intenzivní by měly tyto
vztahy být, za jakých okolností vznikly, popřípadě jakým způsobem by mohly ovlivnit rozhodnutí
v předmětné věci. Ani případná povrchní známost uvedených osob by sama o sobě nepřevážila
ničím nezpochybněnou podřízenost soudkyně Balejové přísným kriteriím soudcovského povolání
(zejména §79 až §83 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů).
Teprve nabyl-li by vztah mezi soudkyní a navrhovatelem b) určité intenzity (např. vztah přátelský,
rodinný či jinak blízký) musel by zdejší soud zvažovat jeho případný vliv na zachování přirozené
schopnosti a zákonné povinnosti soudkyně řešit případ nezaujatě. V dané věci však nic
nenasvědčuje tomu, že by se o takový případ mohlo jednat. Sama soudkyně jakýkoli vztah
k navrhovateli b) popřela a vyloučila i vztah k jiným občanům obce Přední Výtoň. V tomto
ohledu nelze opomenout, že námitka podjatosti musí být konkrétní a je nutné, aby obsahovala
uchopitelné důvody pro její posouzení. Obecné tvrzení o existenci vztahu soudkyně k účastníku
řízení, bez přistoupení dalších indicií, nemůže důvodnost námitky podjatosti soudkyně založit.
K obdobnému názoru dospěl Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 9. 11. 2004,
č. j. Nao 43/2004 – 319, když konstatoval: „Dovozuje-li účastník řízení podjatost soudce z jeho poměru
k blíže určeným fyzickým osobám, aniž by však uvedl, v čem tento poměr spočívá a jakým způsobem souvisí
s projednávanou věcí a soudcem, který se na projednávání podílí, vznesená námitka podjatosti není důvodná
(§8 s. ř. s.).“
Tvrzení pověřené starostky obce Reginy Houškové, že soudkyně JUDr. Balejová
prokázala svou zaujatost tím, že informovala o výsledku řízení o předchozích volbách
před vydáním rozhodnutí, má v podstatě stejnou relevanci jako tvrzení o existenci ničím
nepodloženého vztahu soudkyně k navrhovateli b). Sama Regina Houšková uvedla, že se jedná
o informace neověřené, a tudíž se i zde uplatní shora uvedené závěry. Soudkyně Balejová
tyto „zvěsti“ striktně popírá a logicky takovou námitku vyvrací poukazem na nepochybnou
skutečnost, že nerozhodovala sama, nýbrž se jednalo o rozhodnutí tříčlenného senátu krajského
soudu.
Nejvyšší správní soud poukazuje na výše citované ustanovení §8 odst. 1 věta třetí s. ř. s.,
z něhož se podává, že důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají
v jeho rozhodování v jiných věcech. Důvodem k vyloučení soudkyně JUDr. Věry Balejové
z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. 10 A 176/2015 proto zásadně nemůže být
ani její rozhodování ve věci vedené krajským soudem pod sp. zn. 10 A 60/2015, v níž bylo
vydáno rozhodnutí o neplatnosti předchozích voleb v téže obci.
Nejvyšší správní soud přitom zdůrazňuje, že v nyní projednávané věci není žádným
způsobem oprávněn přezkoumávat postup, jakým bylo prováděno dokazování či vedeno jednání
v řízení sp. zn. 10 A 60/2015. Nicméně v obecné rovině lze poznamenat následující.
Pokud by odpůrkyně, respektive sama pověřená starostka obce nesouhlasily s tehdejším
postupem soudu, měly proti němu brojit v rámci daného řízení a za využití příslušných
procesních institutů. Z posuzované námitky podjatosti rozhodně nevyplývá a nelze
na to ani usuzovat z dalších skutečností, že by ze strany odpůrkyně v předcházejícím řízení
existoval jakýkoli náznak nespokojenosti s nerovným přístupem soudkyně k různým účastníkům
nebo svědkům, respektive jakékoli „protěžování“ navrhovatele b) ze strany jmenované soudkyně.
V předložených stanoviscích se nic takového neuvádí a Nejvyšší správní soud to nezjistil
ani z příslušného spisu krajského soudu. Protokol z jednání soudu naopak svědčí
o profesionálním přístupu soudkyně, tehdy v postavení předsedkyně senátu. Dostatečný prostor
dostaly k vyjádření všechny strany sporu a věcně byly vedeny i všechny výslechy svědků.
To vše za ztížené situace způsobené poměrně krátkou lhůtou, do které by mělo být o neplatnosti
voleb rozhodnuto (viz §90 odst. 3 s. ř. s.). Abstraktní a ničím nepodložené tvrzení odpůrkyně
o nerovném zacházení s účastníky, které nebylo podepřeno žádnou relevantní skutečností,
tedy rozhodně nepředstavuje žádný zákonem předvídaný důvod k vyloučení soudkyně
JUDr. Balejové z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 10 A 176/2015.
Na základě výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že v projednávané věci nebyly naplněny podmínky §8 odst. 1, s. ř. s., a proto podle §8 odst. 5
věta pátá s. ř. s. rozhodl tak, že soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích
JUDr. Věra Balejová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u krajského
soudu pod sp. zn. 10 A 176/2015.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. října 2015
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu