ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.338.2017:19
sp. zn. Nao 338/2017 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci navrhovatele: V. Ž., proti odpůrci: Státní
volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, ve věci „návrhu na vydání rozhodnutí o
neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny“, v řízení o navrhovatelově námitce podjatosti
soudců Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška, Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra
Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného a Daniely Zemanové, ve věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. Vol 28/2017,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek, Josef Baxa, Radan Malík, Petr Mikeš,
Pavel Molek, Miloslav Výborný a Daniela Zemanová n e j s ou vyloučeni z projednávání
a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Vol 28/2017.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 21. 10. 2017 se navrhovatel domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti
voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu, konaných ve dnech 20. a 21. října 2017. Usnesením
Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 11. 2017, č. j. Vol 28/2017 – 8, byl navrhovatel vyzván,
aby ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení odstranil blíže specifikované vady svého
návrhu. Současně byl v odůvodnění uvedeného usnesení poučen o složení volebního senátu
a o možnosti vznést námitku podjatosti ve lhůtě tří dnů od doručení daného usnesení. Spis
Nejvyššího správního soudu zn. Vol 28/2017 dosud neobsahuje průkaz doručení tohoto
usnesení stěžovateli. Dne 13. 11. 2017 se navrhovatel dostavil k nahlédnutí do daného spisu,
jež mu bylo umožněno, o čemž byl pořízen protokol, který je součástí spisu. Bezprostředně
po ukončení nahlížení do spisu učinil navrhovatel do protokolu podání, v němž mj. vznesl
námitku podjatosti členů volebního senátu.
[2] Námitku podjatosti odůvodňuje navrhovatel tím, že je přesvědčen, že jednání Nejvyššího
správního soudu ve věci sp. zn. Vol 31/2017 nebylo nepodjaté, a to z důvodu nerespektování
ustanovení §16 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
a o změně a doplnění některých dalších zákonů. Odkázal přitom na své podání ze dne 6. 11. 2017
ve věci sp. zn. Vol 31/2017 a na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2017,
č. j. Vol 17/2017 – 11. V dalším se pak navrhovatel soustředil na rozhojnění důvodů svého
návrhu ze dne 21. 10. 2017. Konečně konstatoval, že se volební senát již ve věci vedené
pod sp. zn. Vol 31/2017, ať již z jakýchkoliv – patrně stranických – důvodů, projevil
být podjatým.
[3] Věc byla v souladu s ustanovením §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), předložena podle rozvrhu práce soudu
k rozhodnutí jinému senátu Nejvyššího správního soudu.
[4] Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. „Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat
o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního
orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[5] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný
soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého
rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní
stát (ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy).
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních
práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16).
[7] Navrhovatel námitku podjatosti výše vyjmenovaných soudců volebního senátu
Nejvyššího správního soudu založil na skutečnosti, že se tento senát (v totožném složení) měl
projevit podjatým, což má plynout ze způsobu, jakým rozhodl ve věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. Vol 31/2017, konkrétně z rozhodnutí o odmítnutí stěžovatelova
návrhu ze dne 31. 10. 2017 usnesením ze dne 9. 11. 2017, č. j. Vol 31/2017 – 11.
[8] Vzhledem k tomu, že navrhovatel výslovně dovozuje podjatost soudců volebního senátu
ze způsobu, jakým rozhodli v jiné věci, je jeho námitka s ohledem na ustanovení §8 odst. 1 in fine
s. ř. s. nedůvodná, neboť zákon z možných důvodů podjatosti vylučuje okolnosti, které spočívají
v rozhodování soudce v jiných věcech.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2017
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu