ECLI:CZ:NSS:2020:NAO.34.2020:158
sp. zn. Nao 34/2020 - 158
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně:
Mgr. Ing. Petra Hýsková, insolvenční správkyně, se sídlem Tyršova 1835/13, Praha,
zast. JUDr. Markem Křížem, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 91/28, Karviná – Fryštát,
proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, v řízení
o žalobě proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 19. 12. 2018, č. j. MSP - 45/2018 – ORA
- ROZ/14, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti soudcům 11. senátu Městského soudu
v Praze rozhodujících ve věci sp. zn. 11 A 2/2019,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze Mgr. Marek Bedřich, JUDr. Hana Veberová a JUDr. Jitka
Hroudová n e j s ou v yl o u čen i z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského
soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 2/2019.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně ve věci výše uvedené vznesla dne 12. 2. 2020 námitku pod vůči soudcům
Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) rozhodujícím ve věci sp. zn. 11 A 2/2019.
Námitku odůvodnila tím, že z dosavadního průběhu řízení lze usuzovat na důvodné pochybnosti
a nezaujatost členů 11. senátu, a to pro způsob rozhodování ve věci. Žalobkyně obsáhle popisuje
průběh soudního řízení, zpochybňuje diktafonový záznam z jednání ze dne 25. 4. 2019 a jiné
skutečnosti týkající se správního spisu, které měla zjistit při nahlížení do soudního spisu dne
30. 1. 2020; konstatuje, že úkony, tak jak vyplývá ze spisu, jsou nestandardní a existují tak
objektivní okolnosti, které vyvolávají pochybnosti o nestrannosti soudců; dále poukázala na to,
že nebylo vyhověno její žádosti o odročení jednání, aniž by se předseda senátu vypořádal s jejími
důvody. Poukazuje rovněž na to, že již v minulosti byla postupem městského soudu poškozena
na svém procesním právu, když bylo vydáno zamítavé rozhodnutí, aniž by bylo nařízeno ústní
jednání (pročež bylo tehdejší rozhodnutí městského soudu Nejvyšším správním soudem
zrušeno).
[2] K námitce žalobkyně se vyjádřili soudci Mgr. Marek Bedřich, JUDr. Jitka Hroudová
a JUDr. Hana Veberová s tím, že nemají žádný vztah k žalobkyni ani k projednávané věci
a podjatí se necítí.
[3] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci
„vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.“ Podle §8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí
v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
[4] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu plyne,
že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah
soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat
i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají
oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil
Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen
na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti;
při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze
mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94,
N 127/6 SbNU 429). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít
teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům
dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou
moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001,
sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11).
[5] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení
soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo
nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon
(čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato
zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému,
je nutno chápat jako postup výjimečný. Soudce lze tedy z projednávání a rozhodnutí přidělené
věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz). Zákon přitom výslovně
stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Námitka podjatosti vznesená žalobkyní vůči soudcům městského soudu nemůže obstát,
neboť ji vztahuje k presumovanému „postupu ... v řízení o projednávané věci“ a k „rozhodování v jiných
věcech“, tj. k důvodům, jež podle výslovného znění §8 odst. 1 věty poslední s. ř. s. důvodem
pro vyloučení soudců z rozhodování jednoznačně být nemohou. Nejvyšší správní soud neshledal
ani žádné jiné důvody, které by podjatosti soudců nasvědčovaly (mimo jiné např. usnesením
ze dne 29. 1. 2019, č. j. 11 A 2/2019 – 54, bylo žalobkyni vyhověno v návrhu na přiznání
odkladného účinku, což poněkud popírá tvrzení žalobkyně o cíleně vedeném řízení v její
neprospěch). Otázkou procesního postupu městského soudu v řízení o žalobě se Nejvyšší
správní soud může zabývat případně až v řízení o kasační stížnosti (srov. §103 odst. 1 s. ř. s.);
nesouhlas žalobkyně s postupem soudců městského soudu však nemůže být důvodem jejich
podjatosti.
[7] Nejvyšší správní soud neshledal žalobkyní vznesenou námitku podjatosti jmenovaných
soudců důvodnou, proto rozhodl, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. března 2020
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu