ECLI:CZ:NSS:2020:NAO.5.2020:44
sp. zn. Nao 5/2020 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce
JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Barbory Berkové v právní věci žalobce: S. M., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha
2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2019, č. j. MPSV-2019/54105-922, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci
ze dne 16. 10. 2019, č. j. 72 Ad 19/2019 – 79, o námitce podjatosti,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva
Šonková ne j so u v y l o uč e ni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. Nao 239/2019.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci
domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného ve věci příspěvku na bydlení.
Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Krajský soud
této žádosti nevyhověl shora označeným usnesením, proti kterému žalobce (stěžovatel) podal
kasační stížnost vedenou Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 1 As 402/2019.
[2] Nejvyšší správní soud sdělil stěžovateli v usnesení ze dne 13. 11. 2019, že v souladu
s rozvrhem práce jeho věc projedná a rozhodne 1. senát ve složení: JUDr. Josef Baxa,
JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Ivo Pospíšil, a že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého
ze členů uvedeného senátu může být senát podle pravidel uvedených v rozvrhu práce doplněn
některým ze soudců 2. senátu, kterými jsou JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka
a Mgr. Eva Šonková.
[3] Podáním ze dne 18. 11. 2019 stěžovatel vznesl námitku podjatosti vůči všem členům
prvního i druhého senátu, kterou odůvodnil tím, že tito soudci rozhodovali v předchozích
řízeních týkajících se žalobce. Porušili přitom Ústavu a veškeré „podřadné“ zákony a dosáhli
rozhodnutí trestným činem.
[4] Námitka podjatosti byla zapsána pod sp. zn. Nao 239/2019 a v souladu s rozvrhem práce
přidělena JUDr. Karlu Šimkovi jako soudci zpravodaji. Vzhledem ke skutečnosti, že se námitka
podjatosti ze dne 18. 11. 2019 vztahovala i k soudcům druhému senátu, byla samostatně zapsána
pod sp. zn. Nao 5/2020.
[5] Soudci 2. senátu JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková shodně
prohlásili, že se necítí být podjatí a že k žalobci ani k posuzované věci nemají žádný osobní vztah.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[6] Námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudcům 2. senátu není důvodná.
[7] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[8] Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce
na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce,
který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu.
Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou
vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům,
popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
[9] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle §8 odst. 5 s. ř. s., musí být
zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost
dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému
soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen
z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[10] Stěžovatel odůvodnil námitku podjatosti jmenovaných soudců výlučně jejich postupem
a rozhodnutím ve věcech, v nichž vystupoval jako účastník řízení. Již ze samotného §8 odst. 1
poslední věty jednoznačně vyplývá, že soudce nemůže být vyloučen z rozhodování věci pouze
proto, že rozhodoval v jiné věci téhož žalobce. Tento závěr opakovaně potvrdila i judikatura
Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne 19. 3. 2008, č. j. 6 Ads 123/2007 – 53,
usnesení ze dne 13. 11. 2014, č. j. Nao 360/2014 – 144, ze dne 16. 7. 2014, č. j. Nao 257/2014 – 29,
nebo ze dne 4. 9. 2012, č. j. Nao 66/2012 – 35, a mnohé další). Všechna citovaná rozhodnutí byla
vydána ve věcech iniciovaných stěžovatelem. Podmínky, za nichž je možné namítat podjatost
soudce, jsou mu tedy nepochybně známy. Nejvyšší správní soud rozhodl již o 110 námitkách
podjatosti vznesených stěžovatelem, žádné z nich přitom nevyhověl. Opakované uplatnění
téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatel uplatňuje svá procesní práva
pouze s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných
subjektivních práv.
[11] Jiné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudců
2. senátu, stěžovatel neuvedl. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců,
ani z předloženého spisu.
[12] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudci JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel
Šimka a Mgr. Eva Šonková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 239/2019.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. ledna 2020
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu