ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.58.2016:26
sp. zn. Nao 58/2016 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Bc. J. M., proti
žalované: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, se sídlem
Okružní 517/10, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 2. 2013, č. j.
VŠTE003054/2013, v řízení o námitce podjatosti při jednání u Krajského soudu v Českých
Budějovicích dne 10. 2. 2016,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová není
vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích
pod sp. zn. 10 A 37/2013.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná
zamítla jeho žádost o poskytnutí informace ohledně finančních plnění poskytnutých vedoucím
představitelům žalované.
[2] Dne 24. 7. 2015 byli účastníci řízení před krajským soudem poučeni o složení senátu,
který bude jejich věc projednávat a rozhodovat. Dle poučení v úvahu jako rozhodující soudci
přicházeli Mgr. Helena Nutilová, JUDr. Věra Balejová, JUDr. Marie Trnková, a JUDr. Zdeněk
Strnad.
[3] Dne 9. 11. 2015 sdělila Mgr. Helena Nutilová předsedovi Krajského soudu v Českých
Budějovicích, že je důvod pochybovat o její nepodjatosti, neboť je v přátelském vztahu s jednou
z osob zúčastněných na řízení. Předseda krajského soudu opatřením ze dne 11. 11. 2015
uvedenou soudkyni z projednávání a rozhodnutí věci vyloučil a určil, že věc místo ní projedná
JUDr. Věra Balejová.
[4] Dne 10. 2. 2016 se konalo ústní jednání ve věci. Na tomto jednání byli účastníci
informováni o výše uvedeném opatření předsedy soudu. Pověřená pracovnice žalované namítla
podjatost předsedkyně senátu JUDr. Věry Balejové a členky senátu Mgr. Evy Zvěřinové.
Poukázala na to, že námitka souvisí i se sdělením soudu na čl. 78 a 79 spisu. Krajský soud
žalovanou vyzval, aby písemné odůvodnění námitky podjatosti do spisu doplnil do 10 dní.
Žalovaná námitku podjatosti rozvedla tak, že díky tomu, že v poučení o složení senátu
nefigurovala Mgr. Eva Zvěřinová, byla odňata zákonnému soudci. Z toho dovozuje podjatost
Mgr. Evy Zvěřinové. Podjatost JUDr. Věry Balejové dovozuje z toho, že takové obsazení jako
předsedkyně senátu připustila. Obavu z podjatosti umocňuje sdělení této soudkyně na čl. 78
o tom, že procesní taktiku žalované považuje za zaujímání negativního postoje vůči krajskému
soudu, který měl být patrný již z jejích předchozích podání. Žalovanou přitom nepoučila, z jakých
předchozích podání toto hodnocení jejího postoje dovozuje.
[5] Soudkyně Mgr. Eva Zvěřinová se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že se podílela
na projednávání této věci, neboť v době jednání byla v souladu s rozvrhem práce zařazena
jako náhradník ve správním senátu. Od 1. 4. 2016 již náhradník na správním úseku není, a proto
se na rozhodování této věci již podílet nemůže. Nadto uvádí, že se podjatá ve věci necítila.
[6] JUDr. Věra Balejová ve vyjádření k námitce uvedla, že informace o složení senátu byla
v době zaslání zcela správná. Následně soud v reakci na judikaturu Nejvyššího správního soudu
vyzval osoby zúčastněné na řízení k tomu, aby soudu oznámily, jestli budou v řízení uplatňovat
svá práva. Jelikož se přihlásila osobní známá soudkyně Mgr. Heleny Nutilové, předseda na žádost
soudkyně tuto soudkyni z projednání vyloučil a opatřením přidělil věc JUDr. Věry Balejové.
Mgr. Eva Zvěřinová, dle rozvrhu práce v době jednání soudu náhradnice senátu, se tak stala
členkou senátu na místo Mgr. Heleny Nutilové. Ke změně v obsazení senátu tak došlo na základě
zjištění učiněných po poučení o složení senátu. Složení senátu proto po celou dobu odpovídalo
rozvrhu práce.
[7] Dále JUDr. Věra Balejová ve vyjádření uvedla, že se podjatá být necítí, nemá
k účastníkům ani zástupcům žádný vztah. Podjatost podle ní nezakládá ani sdělení na čl. 78.
Z předchozích podání bylo zřejmé, že žalovaná byla obeznámena s rozhodnutím rozšířeného
senátu Nejvyššího správního soudu ve věcech poskytování platů veřejných zaměstnanců. Právě
v návaznosti na tuto judikaturu krajský soud žalovanou vyzval, aby poskytla osobní údaje
vyjmenovaných pracovníků školy. Protože žalovaná této výzvě nevyhověla a požádala soud
o poučení o následcích, jestliže výzvě nevyhoví, dostalo se jí sdělení, že povinnost sdělit údaje
plyne z judikatury. Následně ji soud na její žádost poučil o následcích zastávání negativního
postoje i nadále (uložení pořádkové pokuty) a opětovně požádal o splnění zaslané výzvy.
Negativní postoj soud dovozoval právě z jeho žádosti o poučení o následcích nesplnění
povinnosti uložené ve výzvě soudu. Dle soudkyně z tohoto sdělení nelze dovozovat podjatost,
byť třeba nemusí žalované konvenovat. Závěrem soudkyně upozorňuje na nyní nově účinný
rozvrh práce, dle kterého se již Mgr. Zvěřinová projednání věci nemůže zúčastnit.
[8] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že účastník řízení může namítat
podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 21. 10. 2008, čj. Nao 103/2008 - 79). V předmětné věci žalovaná namítla
podjatost JUDr. Věry Balejové a Mgr. Zvěřinové. Druhá z uvedených soudkyň přitom
dle aktuálně účinného rozvrhu práce ve věci nebude rozhodovat, proto je namístě zabývat
se pouze námitkou podjatosti pouze ve vztahu k JUDr. Věře Balejové.
[9] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že není žádný důvod o nepodjatosti této soudkyně
pochybovat.
[10] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z §8 odst. 1
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), podle kterého jsou soudci „vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo
rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[11] Žalovaná podjatost JUDr. Věry Balejové dovozuje ze dvou skutečností – přípisu na čl. 78
a změn v sestavení senátu v průběhu řízení. Aniž by Nejvyšší správní soud hodnotil správnost
složení senátu či správnost postupu soudu v řízení, ani jedna z těchto skutečností bez dalšího
nezakládá jakoukoli pochybnost o nepodjatosti JUDr. Věry Balejové. Z okolností není vůbec
zřejmé, jak by obě skutečnosti mohly souviset s možnou podjatostí. Postup ve věci, kdy soud
vyzve účastníka ke splnění nějaké povinnosti a následně při jeho zdráhavém přístupu mu sdělí,
že v případě nesplnění výzvy mu uloží pořádkovou pokutu, je naprosto standardní a nelze v něm
bez dalšího spatřovat jakýkoliv důvod podjatosti. Stejné lze říci i o textu sdělení soudu na čl. 78,
ve kterém soud hovoří o negativním postoji žalované k původní výzvě. Označení postoje jako
negativního přitom bylo zcela namístě, neboť žalovaná předchozí výzvu soudu odmítla splnit
a místo toho po soudu požadovala informaci o možných následcích tohoto (negativního) postoje.
Bez jakýchkoliv dalších indicií tedy výzva soudu a následné jeho sdělení představují postup
soudce v řízení o projednávané věci, což není důvod podjatosti (§8 odst. 1 s. ř. s.).
[12] Stejné platí i pro námitku poukazující na nesprávné obsazení rozhodujícího senátu
krajského soudu. Z námitky nelze nikterak dovodit, jak by mohla souviset s možnou podjatostí
soudkyně JUDr. Věry Balejové. Obecně je jistě možné, že senát je nesprávně obsazen, jistě
je to právně relevantní, nelze z toho ale bez dalšího dovozovat podjatost rozhodujících soudců.
Případně nesprávné složení senátu totiž samo o sobě neznamená ohrožení nestrannosti
rozhodujících soudců. Naopak, je to problém týkající se práva na zákonného soudce, k jehož
případné ochraně slouží opravný prostředek spočívající v kasační stížnosti z důvodu zmatečnosti
řízení spočívající v tom, že ve věci byl soud nesprávně obsazen [§103 odst. 1 písm. c)].
[13] Soud v tomto řízení o námitce podjatosti nemůže činit závěry o správnosti složení
rozhodujícího senátu, může k tomu ale uvést to, že z uvedených změn ve složení senátu během
řízení před krajským soudem není zřejmý žádný důvod pro spatřování pochybností
o nestrannosti JUDr. Věry Balejové. Soudkyně složení senátu opírá o zcela racionální a objektivní
důvody (viz výše rekapitulaci jejího vyjádření). Ze složení rozhodujícího senátu před
krajským soudem tedy nelze jakkoliv rozumně propojovat s možnou nestranností soudkyně
JUDr. Věry Balejové.
[14] Lze tedy uzavřít, že u soudkyně JUDr. Věry Balejové není dán žádný důvod k vyloučení.
Stejně tak platí, že soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů,
nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nesprávnosti postupu soudce v řízení
(viz např. usnesení ze dne 20. 3. 2014, č. j. Nao 112/2014 - 53, ze dne 28. 11. 2013,
č. j. Nao 87/2013 - 78, nebo nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
[15] Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti vůči soudkyni JUDr. Věře Balejové
ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 A 37/2013 rozhodl
tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. května 2016
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu