ECLI:CZ:NSS:2018:NAO.82.2018:237
sp. zn. Nao 82/2018 - 237
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci navrhovatele: předseda
Městského soudu v Praze, se sídlem Spálená 2, Praha 2, proti kárně obviněnému: JUDr. K. K.,
soudce Městského soudu v Praze, zastoupeným JUDr. Michalem Paule, advokátem, se sídlem
Bělehradská 572/63, Praha 2, o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce
ze dne 11. 7. 2017, v řízení o námitce podjatosti předsedy kárného senátu JUDr. Jakuba Camrdy
ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 13 Kss 6/2017, vznesené kárně
obviněným soudcem,
takto:
Předseda kárného senátu JUDr. Jakub Camrda ne ní vyloučen z projednávání a rozhodování
věci vedené u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. 13 Kss 6/2017.
Odůvodnění:
[1] Návrhem na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne 11. 7. 2017
navrhovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozhodl, že jednání kárně obviněného soudce
má znaky kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích,
ve znění pozdějších předpisů, a uložil kárně obviněnému soudci kárné opatření podle §88 odst. 1
písm. b) téhož zákona, tedy snížení platu.
[2] Podáním ze dne 19. 3. 2018 kárně obviněný soudce ve smyslu §8 odst. 5 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vznesl
námitku podjatosti vůči předsedovi kárného senátu JUDr. Jakubu Camrdovi.
[3] V námitce podjatosti kárně obviněný soudce poukázal na to, že předseda kárného senátu
odmítá akceptovat omluvy z nařízeného jednání z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu,
přičemž k doložení této skutečnosti mu ukládá nepřiměřeně krátké lhůty. Nesouhlasil dále s tím,
že předseda senátu mu měl sdělit, že hodlá věc skončit doslova za každou cenu. Brojil
rovněž proti tomu, že při opakovaných omluvách ze zdravotních důvodů bude jeho zdravotní
stav na základě požadavku kárného soudu zkoumán znalecky. Předsedovi kárného senátu dále
vyjádřil nedůvěru v tom smyslu, že v minulosti působil jako náměstek ministra spravedlnosti.
[4] Ve vyjádření k námitce podjatosti ze dne 20. 3. 2018 předseda kárného senátu JUDr. Jakub
Camrda obsáhle popsal svůj postup v předmětné kárné věci a vysvětlil, že kárný senát kárně
obviněnému soudci v minulosti vycházel vstříc, neboť nařízená jednání opakovaně
k jeho žádostem odročoval. Měl za to, že kárný senát činil všechny řádné kroky k tomu, aby bylo
předmětné řízení včas skončeno. Je skutečností, že s ohledem na platnou právní úpravu
poznamenal, že pokud kárný senát provedl úkony v řízení zahájeném před uplynutím
svého funkčního období, má řízení dokončit, tudíž není pravdou, že by byl motivován řízení
skončit za každou cenu, neboť povinnost dané řízení kárným senátem dokončit je dána přímo
právní úpravou. Ve vztahu k námitce poukazující na to, že působil jako náměstek ministra, uvedl,
že tuto funkci vykonával v letech 2003 až 2004 před svým jmenováním do funkce soudce.
Toto předchozí působení jakýmkoli způsobem neohrožuje jeho nestrannost a nezávislost.
Z jeho rozhodovací činnosti v žádném případě nelze dovodit, že by stranil ministerstvu
spravedlnosti či jiným kárným navrhovatelům.
[5] Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., které se v kárném řízení přiměřeně použije
dle ustanovení §10 zákona č. 7/2002 Sb., „Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat
o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního
orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[6] K výkladu citovaného ustanovení Nejvyšší správní soud obecně uvádí, že poměr soudce
k věci je ve smyslu citovaného ustanovení třeba chápat jako přímý zájem soudce na daném řízení,
zejména na jeho výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky
jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce
pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů příbuzenských
a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich zástupcům
nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
[7] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení čl. 36 odst.
1 Listiny základních práv a svobod a v ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv
a základních svobod, totiž je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování
a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát
(ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy). Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených
v ustanovení §8 s. ř. s. však představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být
odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (ustanovení
čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil,
je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu,
resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit
soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen zcela výjimečně a ze skutečně závažných
důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16).
[8] Kárně obviněný soudce námitku podjatosti předsedy kárného senátu JUDr. Jakuba Camrdy
založil na skutečnosti, že odmítá akceptovat jeho řádné omluvy z nařízeného jednání,
že k doložení příslušných podkladů mu stanoví nepřiměřeně krátkou lhůtu a že v minulosti
působil jako náměstek ministra spravedlnosti.
[9] Nejvyšší správní soud konstatuje, že nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního
a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce
v daném případě, objektivní naproti tomu svědčí o tom, zda soudce skýtá dostatečné záruky
vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti.
[10] Subjektivní náhled jmenovaného soudce, jak vyplývá z jeho vyjádření, svědčí o tom,
že se za podjatého v souzené věci nepovažuje.
[11] Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., věta třetí, podle níž „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“.
[12] Argumentace kárně obviněného soudce dovolávající se neakceptování řádných omluvenek,
stanovení krátkých lhůt k doložení příslušné dokumentace, a snahy předsedy kárného senátu
JUDr. Jakuba Camrdy vést řízení a dokončit jej, nemůže být shledána důvodnou, neboť okolnosti
spočívající v postupu předsedy kárného senátu v dané věci podle ustanovení §8 odst. 1 věta třetí
s. ř. s. nemohou být důvodem pro jeho vyloučení.
[13] Nejvyšší správní soud rovněž nemůže akceptovat námitku kárně obviněného soudce,
že předseda kárného senátu JUDr. Jakub Camrda je podjatý z toho důvodu, že v minulosti byl
náměstkem ministra spravedlnosti. K tomu Nejvyšší správní soud především konstatuje,
že tato argumentace je opožděná, neboť kárně obviněný soudce se o složení kárného senátu
dozvěděl dne 11. 8. 2017, přičemž od tohoto data mu plynula lhůta 7 dnů pro uplatnění
této zjevné skutečnosti, která je o předsedovi kárného senátu JUDr. Jakubu Camrdovi veřejně
známa. Nad rámec výše uvedeného je k tomu nutné uvést, že s. ř. s. počítá s tím, že soudci
přecházejí z jedné soudní instance do druhé, případně, že do soudnictví přicházejí z orgánů
veřejné správy. V takovém případě podle ustanovení §8 odst. 1 věta druhá s. ř. s. platí,
že „Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo
v předchozím soudním řízení“. V posuzované věci se však předseda kárného senátu JUDr. Jakub
Camrda na projednání daného kárného návrhu u kárného navrhovatele zjevně nepodílel,
neboť kárný návrh byl podán až v roce 2017, přičemž předseda kárného senátu JUDr. Jakub
Camrda byl náměstkem ministra spravedlnosti v letech 2003 až 2004. Nadto kárný návrh nebyl
podán ministrem spravedlnosti, ale předsedou Městského soudu v Praze.
[14] Vzhledem k tomu, že skutečnosti uváděné kárně obviněným soudcem nemohou být
ve smyslu ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti kárně
obviněný soudce netvrdí, rozhodl Nejvyšší správní soud, že předseda kárného senátu
JUDr. Jakub Camrda není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího
správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. 13 Kss 6/2017.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. dubna 2018
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu