ECLI:CZ:NSS:2011:NAO.83.2011:250
sp. zn. Nao 83/2011 - 250
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce S. M.,
zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem se sídlem nám. Míru 9, Šumperk, proti
žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 1191/40a,
Olomouc, zastoupenému JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem Riegrova 12, Olomouc, v
řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 8. 2006, č. j. KUOK 86614/2006, sp. zn.
KÚOK/80238/2006/OSV-DS/7025/SD-154, ve věci námitky podjatosti uplatněné žalobcem
proti soudcům Nejvyššího správního soudu JUDr. Miladě Tomkové, JUDr. Bohuslavu
Hnízdilovi a JUDr. Kateřině Šimáčkové v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2010, č. j. 38 Cad 27/2006 – 201, vedeném u
Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 134/2011,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková, JUDr. Bohuslav Hnízdil
a JUDr. Kateřina Šimáčková nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 134/2011.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 30. 11. 2010, č. j.
38 Cad 27/2006 - 201, zamítl žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného.
Proti citovanému rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) dne 22. 12. 2010 kasační
stížnost, kterou doplnil dne 9. 2. 2011, 17. 5. 2011 a k výzvě soudu i 9. 6. 2011. Následně,
dne 3. 10. 2011, byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.
[2] Po zaslání informace o řízení probíhajícím u Nejvyššího správního soudu a o složení
senátu ze dne 5. 10. 2011, č. j. 6 Ads 134/2011 - 237, stěžovatel v obtížně čitelném podání,
doručeném zdejšímu soudu dne 14. 10. 2011, uplatnil námitku podjatosti vůči všem soudcům
senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu z důvodu, že „se ve stejné věci už opakují více než 3000x!!!!!!
(…). Uvedené osoby NSS jsou vyloučeny dle s.ř.s., §8/1,2 přímo ze zákona !!!!“.
[3] Soudci senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu podali dne 20. 10. 2011 vyjádření
k námitce podjatosti vznesené stěžovatelem (na č. l. 245 soudního spisu), v němž uvedli,
že nemají žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům ani jejich zástupcům, a že jim nejsou
známy žádné okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti.
[4] Podle prvého odstavce §8 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost
soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis
důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému
a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu
lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně
závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě
a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 -
16; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná
na www.nssoud.cz).
[7] Žalobce námitku podjatosti soudců senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu založil
na skutečnosti, že uvedení soudci opakovaně rozhodují v jeho věcech.
[8] Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska.
Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní
naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní
pochybnosti v tomto ohledu. V dané věci bylo subjektivní stanovisko žalobce skutečně podnětem
k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí soudců JUDr. Milady Tomkové,
JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové zabýval. Subjektivní náhled jmenovaných
soudců, jak vyplývá z jejich vyjádření, svědčí o tom, že se za podjaté v souzené věci nepovažují.
[9] Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., věta třetí, podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Uvedená
námitka žalobce nemůže být shledána důvodnou, neboť okolnosti spočívající v postupu
a rozhodování soudců senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu v dalších věcech žalobce
vedených u zdejšího soudu nemohou být důvodem pro jejich vyloučení. Jak Nejvyšší správní
soud poznamenal v usnesení ze dne 22. 7. 2009, č. j. Nao 48/2009 - 162, „[d]řívější rozhodování
soudců, které se autoritativně vyslovilo k právům a povinnostem žalobkyně, nezpůsobuje jejich podjatost, jakkoli
mohlo být pro žalobkyni nepříznivé. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas
žalobkyně s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný.
Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), event. ústavní
stížnost, nikoli námitka podjatosti“. Z těchto důvodů nemůže tvrzení stěžovatele, že soudci senátu
6 Ads Nejvyššího správního soudu rozhodují opakovaně ve věcech stěžovatele, založit jakékoliv
pochybnosti o jejich nepodjatosti. Z ustanovení §8 odst. 1 věta třetí s. ř. s. totiž vyplývá,
že okolnosti spočívající v procesním postupu jmenovaných soudců v jiných věcech nemohou být
důvodem pro jejich vyloučení.
[10] Nejvyšší správní soud dále zkoumal poměr jmenovaných soudců k projednávané věci.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím
výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům - kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský.
[11] V projednávané věci však žádný z těchto důvodů ze spisového materiálu nebyl zjištěn.
Nelze dovodit, že by soudci senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu stěžovatele jakýmkoliv
způsobem znevýhodňovali či poškozovali. Ani sami soudci tohoto senátu si nejsou vědomi
přímého poměru k věci nebo k účastníkovi, jak vyplývá z jejich vyjádření k námitce podjatosti.
Jmenovaní soudci výslovně uvádí, že k projednávané věci ani k účastníkům žádný osobní vztah
nemají a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich
nepodjatosti. Nepodíleli se rovněž na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného
správního orgánu ani v předchozím soudním řízení.
[12] Vzhledem k tomu, že uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu ustanovení §8 odst. 1
s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobce netvrdí, rozhodl Nejvyšší
správní soud, že soudci senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková,
JUDr. Bohuslav Hnízdil a JUDr. Kateřina Šimáčková nejsou vyloučeni z projednávání
a rozhodování této věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. listopadu 2011
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu