ECLI:CZ:NSS:2017:VOL.53.2017:16
sp. zn. Vol 53/2017 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Langáška a soudců Josefa
Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Miloslava Výborného
v právní věci navrhovatelky: M. S., proti odpůrcům: 1) Státní volební komise, se sídlem náměstí
Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Ing. Lukáš Bartoň, Ph.D., 3) Mgr. Martin Baxa, 4) MUDr.
Kamal Farhan, 5) Milan Chovanec, 6) Mgr. Barbora Kořanová, Ph.D., 7) Jana Levová, 8)
doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D., 9) Mgr. Miloslava Rutová, 10) Ing. Karla
Šlechtová, 11) PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, 12) Ing. Jan Volný, o návrhu na
neplatnost volby všech kandidátů zvolených v Plzeňském kraji ve volbách do Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017,
takto:
I. Návrh se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Obsah návrhu na neplatnost volby kandidátů
[1] Navrhovatelka dne 3. 11. 2017 Nejvyššímu správnímu soudu doručila návrh
na „přepočítání preferenčních hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny parlamentu České
republiky“. Navrhovatelka uvedla, že minimálně ve volebním okrsku č. 3062 v Plzni, ve volebním
okrsku č. 7 v Sušici, ve volebním okrsku č. 4 v Měčíně a ve volebním okrsku č. 2 v Nýrsku
byl porušen zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně
a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „volební zákon“). Nezákonnost navrhovatelka
spatřovala v tom, že okrskové volební komise v těchto volebních okrscích automaticky započetly
preferenční hlasy prvním čtyřem kandidátům, což se týkalo všech politických stran a hnutí.
Nejvyšší správní soud při posouzení náležitostí návrhu dospěl k závěru, že návrh na neplatnost
volby kandidáta není dostatečně odůvodněn (§87 odst. 5 volebního zákona); usnesením ze dne
6. 11. 2017, čj. Vol 53/2017-3, proto vyzval navrhovatelku, aby vady návrhu odstranila.
To navrhovatelka učinila podáním ze dne 8. 11. 2017. V něm vyjmenovala jednotlivé kandidáty,
kteří podle ní byli „možná“ zvoleni nesprávně, a zároveň rozšířila požadavek přepočtu na okrsek
č. 1 v obci Sytno, v němž mělo dojít ke stejným pochybením jako v dříve napadených okrscích.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[2] Ačkoliv ani návrh podaný Nejvyššímu správnímu soudu dne 3. 11. 2017 ani podání
ze dne 8. 11. 2017 nebyly zcela perfektní, bylo možné z nich dovodit, že navrhovatelka
požadovala zneplatnění volby všech kandidátů zvolených v Plzeňském kraji ve volbách
do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2017.
Nejvyšší správní soud proto posoudil jednotlivé v něm uvedené argumenty.
[3] Obsahově obdobný návrh byl předmětem přezkumu ve věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. Vol 36/2017; závěry, které učinil v tomto řízení, Nejvyšší správní
soud opakuje a na tyto závěry odkazuje (uvedené rozhodnutí je dostupné na stránkách
www.nssoud.cz). Totéž platí o přepočtu preferenčních hlasů v napadených okrscích,
jenž byl ve věci sp. zn. Vol 36/2017 Nejvyšším správním soudem proveden a v usnesení ze dne
16. 11. 2017 podrobně popsán.
II. A K rozšíření návrhu na přepočet preferenčních hlasů v okrsku č. 1 v obci Sytno
[4] Navrhovatelka v podání ze dne 8. 11. 2017 rozšířila svůj předchozí požadavek ještě
o přepočet nesprávně udělených preferenčních hlasů v okrsku č. 1 v obci Sytno. Takové rozšíření
původního návrhu však možné není; lhůta pro podání návrhu na neplatnost volby kandidáta
skončila dne 3. 11. 2017 v 16.00 hod (§87 odst. 1 ve spojení s §97a odst. 3 volebního zákona).
[5] Původní návrh týkající se pouze čtyř okrsků lze po skončení lhůty k podání návrhu
doplnit jen upřesněním již uplatněných tvrzení, resp. odstraněním jeho vad. V podání, jež mělo
odstranit vady původního návrhu, není však možné uvádět zcela nové skutečnosti, v nichž
navrhovatelka spatřuje porušení volebního zákona a k nimž došlo ještě před skončením návrhové
lhůty. Tvrzení, že v okrsku č. 1 v obci Sytno docházelo k automatickému přidělování
preferenčních hlasů prvním čtyřem kandidátům, představuje nepřípustné rozšíření návrhu
až po uplynutí lhůty k jeho podání, neboť v prvotním návrhu nebyl tento okrsek navrhovatelkou
vůbec zmíněn. Rozšíření návrhu o nové a dosud neuplatněné skutkové okolnosti, v nichž
navrhovatelka spatřuje porušení volebního zákona, se svou povahou blíží k podání nového
návrhu na neplatnost volby kandidáta. Takto lze návrh rozšířit jen ve lhůtě k jeho podání, nikoli
však po jejím skončení. Opačný náhled by zakládal nepřípustnou nerovnost mezi osobami
oprávněnými podat návrh na neplatnost volby kandidáta a mohl by vést k neřešitelným obtížím
v řízení o takovém návrhu.
[6] Pokud by osoba oprávněná k podání návrhu na neplatnost volby kandidáta ve lhůtě
vůbec návrh nepodala a na skutečnosti, na jejichž základě dovozuje neplatnost volby kandidáta,
poukázala v návrhu podaném až po uplynutí lhůty, Nejvyšší správní soud by její návrh odmítl
pro opožděnost a namítanými skutečnostmi by se nezabýval. Není proto důvod, aby se Nejvyšší
správní soud zabýval tvrzeními uplatněnými až po uplynutí lhůty k podání návrhů v podání,
jež mělo pouze odstranit vady předchozího návrhu. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud
neprověřoval tvrzení o pochybení volební komise v okrsku v obci Sytno při sčítání přednostních
hlasů a hlasovací lístky zde nepřepočítával.
II. B Výchozí úvaha odůvodňující přepočet přednostních hlasů
[7] Nejvyšší správní soud stejně jako v souběžně projednávané věci sp. zn. Vol 36/2017
shledal, že navrhovatelka poukázala na zvláště významnou indicii naznačující, že došlo k porušení
volebního zákona. Značně vysoké procento přednostních hlasů pro první čtyři kandidáty
(v naprosté většině na více než 90 % odevzdaných hlasovacích lístcích) v kombinaci s tím, že šlo
o jev, který v navrhovatelkou zmíněných okrscích nastal u vícera stran, vzbuzoval důvodné
pochybnosti o řádnosti sčítání přednostních hlasů.
II. C K posouzení otázky automatického připočtení preferenčních hlasů v návrhu uvedených okrscích
[8] Právní úprava přednostních hlasů je obsažena v §39 a násl. volebního zákona, dle něhož
platí: „V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek.
Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš
u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné
úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.“
[9] Dle §41 odst. 1 volebního zákona: „Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více
než 4 kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice;
k přednostním hlasům se však nepřihlíží.“
[10] Dle §42 odst. 2 písm. f) volebního zákona v zápise okrskové volební komise
nebo zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede počet platných
přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty politických stran, politických hnutí
a koalic.
[11] Dle §50 odst. 4 až 6 volebního zákona platí:
(4) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty straně přikázané kandidáti
podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(5) Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent
z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci
volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.
(6) V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 5 a politická strana, politické hnutí
nebo koalice získala více mandátů, připadnou mandáty přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku
podle odstavce 5, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti
počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Kandidátům, kteří nesplnili
podmínku podle odstavce 5, připadnou mandáty v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
[12] Nejvyšší správní soud konstatuje, že z citované právní úpravy je zřejmé, že volič
má na výběr, zda v rámci jedné kandidátní listiny udělí některým kandidátům, nejvýše však
čtyřem, přednostní hlas. Přednostní hlasy volič dát vůbec nemusí, případně nemusí udělit
přednostní hlasy čtyřem kandidátům, ale jen třem, dvěma či jen jednomu. Udělení přednostního
hlasu vyžaduje aktivní úpravu volebního lístku, a to zakroužkování pořadového čísla u kandidáta.
Jestliže volič zakroužkování neučiní, nedal přednostní hlas. Stejný důsledek má to, když volič
zakroužkuje 5 a více pořadových čísel u kandidátů.
[13] Volební zákon nikde nepočítá s tím, že by nevyužití přednostního hlasu znamenalo
automatické přidělení přednostního hlasu kandidátům uvedeným na čelných místech kandidátní
listiny. Naopak jakékoli započítání přednostního hlasů volební komisí v případě, že není
podloženo úpravou volebního lístku v podobě zakroužkování pořadového čísla kandidáta,
je zjevným porušením volebního zákona. Pochybení tohoto typu Nejvyšší správní soud shledal
v postupu okrskových komisí v napadených volebních okrscích.
[14] Nejvyšší správní soud konstatuje, že u hlasovacích lístků, kde voliči nedali přednostní
hlasy (případně nedali všechny čtyři možné přednostní hlasy), okrskové volební komise nevyužité
přednostní hlasy připočetly kandidátům v čele kandidátní listiny. U volebních komisí v okrsku
č. 7 v Sušici a v okrsku č. 2 v Nýrsku k tomu shledal další pochybení.
[15] V okrsku č. 3062 v Plzni a v okrsku č. 4 v Měčíně shledal tedy Nejvyšší správní soud
pochybení volební komise spočívající v tom, že pokud volič nedal přednostní hlasy, případně
nevyčerpal všechny čtyři přednostní hlasy, nevyužité přednostní hlasy okrsková komise započetla
kandidátům na čelních místech kandidátní listiny.
[16] V okrsku č. 7 v Sušici shledal Nejvyšší správní soud celkem tři druhy pochybení. U dvou
politických stran nezapočetla komise přednostní hlasy pro kandidáty na prvních třech místech
kandidátní listiny, ačkoliv tyto přednostní hlasy odevzdány byly, dále se u dvou politických stran
dopustila komise pochybení spočívajícího v tom, že pokud volič nedal přednostní hlasy, případně
nevyčerpal všechny čtyři přednostní hlasy, nevyužité přednostní hlasy okrsková volební komise
započetla kandidátům na čelních místech kandidátní listiny; komise se dopustila pochybení
též tím, že nezohlednila přednostní hlasy z jednoho volebního lístku, na němž byly uplatněny
tři přednostní hlasy.
[17] V okrsku č. 2 v Nýrsku shledal Nejvyšší správní soud celkem tři druhy pochybení. U tří
politických stran dospěl Nejvyšší správní soud k jinému počtu odevzdaných hlasů pro stranu,
než ke kterému dospěla volební komise, dále se volební komise dopustila pochybení spočívajícího
v tom, že pokud volič nedal přednostní hlasy, případně nevyčerpal všechny čtyři přednostní hlasy,
nevyužité přednostní hlasy započetla okrsková komise kandidátům na čelních místech kandidátní
listiny; pochybení se komise dopustila též tím, že mylně přiřadila přednostní hlas u kandidátů
na pátém či dalším místě jiným kandidátům, než kterým byl udělen.
III. Dopad zjištěných chyb na výsledek volby kandidátů
[18] Nejvyšší správní soud výše vyložil, jaká shledal porušení volebního zákona na základě
námitek obsažených v návrhu. V podrobnostech přitom odkazuje na výsledky přepočtů uvedené
v odůvodnění již citovaného (zde v odst. [3]) usnesení čj. Vol 36/2017-60. Po zjištění porušení
zákona bylo dále nezbytné zabývat se tím, zda šlo o porušení, které ovlivnilo výsledek volby
kandidátů.
[19] Zjištěný rozdílný počet hlasů spočívající v tom, že Občanská demokratická strana dostala
o 2 hlasy méně a Komunistická stana Čech a Moravy o 4 hlasy méně, než zjistila volební komise,
a Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) dostala o 1 hlas více, než zjistila volební
komise, je natolik okrajový, že nemá do mandátů žádný dopad.
[20] Nejvyšší správní soud dále zjišťoval, zda chyby v přednostních hlasech udělených
automaticky kandidátům na prvních čtyřech místech kandidátních listin, mohly mít vliv
na celkové pořadí a získané mandáty jednotlivých kandidátů.
[21] Souhrnná zjištění Nejvyššího správního soudu ve vztahu k jednotlivým politickým
stranám, jejichž kandidáti byli zvoleni, lze shrnout tak, že žádná z osob, které v Plzeňském kraji
získaly mandát, nebyla zjištěnými porušeními zákona dotčena.
IV. Závěr a náklady řízení
[22] Nejvyšší správní soud pro výše uvedené návrh na neplatnost volby kandidátů zamítl.
[23] O nákladech řízení soud rozhodl dle §93 odst. 4 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá
na jejich náhradu právo.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. listopadu 2017
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu