ECLI:CZ:NS:2000:30.CDO.2813.2000.1
30 Cdo2813/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v právní věci žalobce M. V. proti žalovanému Okresnímu úřadu K., referátu sociálních věcí, o přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Ca 247/99, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3.7.2000, č.j. 2 A 407/2000-44, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením v záhlaví označeným k odvolání žalobce zastavil řízení o podání označeném jako "odvolání" proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.11.1999, č.j. 29 Ca 247/99-10, a o vyloučení soudce a nepřiznal účastníkům právo na náhradu nákladů řízení.
V odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na ustanovení §103 o.s.ř., podle kterého soud vždy přihlíží za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci. V této věci jde o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu podle §246 odst. 1 o.s.ř., ke kterému jsou věcně příslušné krajské soudy. Protože Krajský soud v Brně ve věci rozhodoval o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu a poučil žalobce, že proti jeho rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné, postupoval v souladu se zákonem( není dána proto jeho kompetence k rozhodování o odvolání proti rozhodnutí soudů ve věcech správního soudnictví (část pátá hlava třetí o.s.ř.). Je to i v souladu s usnesením Ústavního soudu ČR IV. ÚS 179/98, který ve srovnatelné věci vyslovil, že obecné soudy jednají ve správním soudnictví jako soudy jednoinstanční, a zásadně není proti jejich rozhodnutím (ať rozhodují ve věci samé nebo ve věcech procesních) opravný prostředek přípustný. Nemůže proto projednat odvolání proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Brně.
K tomuto usnesení, které podle zpátečního lístku, připojeného u č.l. 48, převzal žalobce dne 12.7.2000, podal podání ze dne 14.9.2000, které došlo Krajskému soudu v Brně 18.9.2000 (na poštu bylo podáno 15.9.2000) nazvané dovoláním, a navrhoval zrušit usnesení Krajského soudu v Brně i usnesení Vrchního soudu v Olomouci a věc vrátit k dalšímu jednání.
Dovolání nelze vyhovět.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu ( §240 odst.2 o.s.ř.).
Podle ustanovení §57 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována, je-li v poslední den lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Napadené usnesení z 3.7.2000 převzal žalobce 12.7.2000( tímto dnem nabylo usnesení i právní moci. Podání ze dne 14.9.2000 (dovolání) předal k poštovní přepravě dne 15.9.2000 (Krajskému soudu v Brně došlo 18.9.2000).
Dovolací lhůta jednoho měsíce začala plynout od 13.7.2000 a uplynula dne 14.8.2000 vzhledem k ustanovení §57 odst. 2 poslední věta, o.s.ř.
Protože dovolatel své dovolání podal u Krajského soudu v Brně po uplynutí zákonné lhůty, stalo se tak opožděně.
Z uvedených důvodů nezbylo dovolacímu soudu než opožděné dovolání odmítnout podle ustanovení §243c o.s.ř. s poukazem na ustanovení §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř., které platí i pro řízení u dovolacího soudu.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1 ve vztahu k ustanovení §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., neboť dovolatel byl neúspěšný a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. prosince 2000
JUDr. Julie M u r á n s k á , v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Marie Plhalová