ECLI:CZ:NS:2003:25.CDO.2023.2003.1
sp. zn. 25 Cdo 2023/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce M. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, o náhradu škody, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 50 C 187/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. ledna 2003, č. j. 44 Co 332/2002-57, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně usnesením ze dne 13. 11. 2002, č. j. 50 C 187/2000-48, zamítl návrh žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2003, č. j. 44 Co 332/2002-57, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. §239 odst. 3 o. s. ř. Dovolání odůvodňuje tím, že občan má právo na právní pomoc od počátku řízení a soud prvního stupně pochybil, když mu zástupce neustanovil a toto právo mu tak upřel. Odvolací soud pak „po právní stránce věc vůbec neřešil, pouze převzal a potvrdil závěry soudu prvního stupně.“ Současně dovolatel požádal o přidělení zástupce. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, a to jinému senátu.
Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2003, č. j. 50 C 187/2000-67, byl návrh žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce pro dovolací řízení, zamítnut. Usnesením téhož soudu ze dne 20. 8. 2003, č. j. 50 C 187/2000-70, byl žalobce vyzván, aby si zvolil zástupce pro dovolací řízení a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, s tím, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Na tuto výzvu žalobce nereagoval.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 o. s. ř; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Dovolatel sice pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu není zastoupen advokátem (srov. §241 o. s. ř.), avšak vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k zastavení řízení podle §104 odst. 2 o. s. ř.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Ustanovení §237 odst. 1 písm. a), b) a c), §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, protože je nelze zahrnout pod žádný z tam vyjmenovaných případů.
Dle ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a).
Ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř. se vztahuje na případy, kdy bylo podáno dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu na zahájení řízení (žaloby). Už z toho důvodu, že návrh na ustanovení zástupce není návrhem na zahájení řízení, nezakládá §239 odst. 3 o. s. ř. přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2001 sp. zn. 29 Odo 750/2001, publikované v časopise Soudní judikatura pod číslem 48/2002, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003 sp. zn. 29 Odo 265/2003, publikované v časopise Soudní judikatura pod číslem 151/2003).
Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. prosince 2003
JUDr. Marta Škárová,v.r.
předsedkyně senátu