ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.495.2004.1
sp. zn. 28 Cdo 495/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ireny Hladíkové v právní věci žalobce J. Š., zastoupeného advokátem, proti žalovanému S. b. d., o neoprávněné nepřevedení bytu do osobního vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 30 C 159/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 9. 2003, č. j. 8 Co 2115/2003-21, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích výše označeným bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 7. 2003, č. j. 30 C 159/2003-12, ve znění opravného usnesení ze dne 5. 8. 2003 na čl. 17, kterým bylo podání žalobce ze dne 26. 5. 2003 (považované v kontextu rozhodnutí obou instancí za žalobu) odmítnuto. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před některou z obou instancí.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dopisem z 21. 10. 2003 podle obsahu dovolání, i když je písemnost označena jako odvolání.
Soud prvního stupně vyzval podle svých oprávnění v dovolacím řízení žalobce usnesením ze dne 23. 10. 2003 k odstranění vad podání (nekonkrétní dovolací důvody) a současně jej vyzval ke zmocnění advokáta k povinnému zastoupení v dovolacím řízení, přičemž ke splnění obojího stanovil lhůtu 14 dnů. Usnesení obsahuje upozornění na následky nesplnění pokynů soudu, spočívající v odmítnutí dovolání nebo zastavení dovolacího řízení. Usnesení bylo žalobci doručeno 27. 10. 2003.
Soud prvního stupně poté ještě prodloužil žalobci lhůtu k obstarání právního zastoupení, a to usnesením ze dne 18. 11. 2003; usnesení bylo doručeno žalobci 25. 11. a lhůta prodloužena do 30. 11. 2003.
Z obsahu spisu se dále podává, že po korespondenci žalobce s Českou advokátní komorou byl žalobci určen dne 6. 1. 2004 podle §18 odst. 2 zákona o advokacii č. 85/1996 Sb. zástupcem pro dovolací řízení JUDr. Ing. J. K., advokát.
Po určení advokáta nebyl proveden vůči soudu prvního stupně ani soudu dovolacímu žádný relevantní procesní úkon.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. může být vadné dovolání doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání, tedy do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Při nedostatku povinného zastoupení dovolatele běží lhůta k doplnění dovolání případně až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke zmocnění zástupce. Běh lhůty může být eventuálně ukončen i po uplynutí dvou měsíců poté, co bylo soudem k žádosti dovolatele rozhodnuto podle §30 o. s. ř. o ustanovení zástupce.
V úvahu přicházející lhůty k odstranění vad dovolání již žalobci uplynuly.
Dovolateli bylo napadené usnesení odvolacího soudu doručeno dne 9. 10. 2003 a dovolatel využil přípustnosti dovolání; jestliže mu v mezidobí soud prvního stupně stanovil lhůtu k obstarání advokáta do 30. 11. 2003, pak byl žalobce stejně povinen do skončení běhu dovolací lhůty, tj. do 9. 12. 2003, advokáta svým zastoupením zmocnit a vady dovolání odstranit. I pokud by dovolací soud vzal v úvahu, že žalobci byl posléze advokát určen, pak by žalobci běžela nová dvouměsíční lhůta k odstranění vad podání nejpozději od 9. 12. 2003 a skončila by 9. 2. 2004; v této lhůtě ani později však vady podání odstraněny nebyly.
Extenzívní možností aplikace procesní lhůty podle §241b odst. 3 o. s. ř. by bylo považovat - per analogiam – určení advokáta JUDr. Ing. K. žalobci Českou advokátní komorou ze dne 6. 1. 2004 za rozhodnutí (usnesení) o ustanovení zástupce ve smyslu §241b odst. 3 in fine a §30 o. s. ř. Pak by ovšem dnem vědomosti žalobce o tomto určení začala běžet žalobci nová lhůta v délce dvou měsíců, v níž měly být vady podání odstraněny. Ze spisu předloženého dovolacímu soudu je však patrno, že určený advokát již dne 9. 1. 2004 kontaktoval písemně žalobce na jeho dosud známou adresu bydliště, avšak bez odezvy. I pro tuto variantu posouzení běhu procesní lhůty tedy platí, že lhůta nutně musela v mezidobí uplynout.
K interpretaci ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud dodává, že postupoval také zcela v intencích svého usnesení ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21/2004. Z výkladu v judikátu je patrný procesní závěr, že za účelem odstranění vad dovolání postačí vyzvat usnesením dovolatele v rámci běhu zákonné dvouměsíční lhůty k podání dovolání, a není tu důvodu ani lhůtu za tímto účelem prodlužovat, ani znovu vyzývat ustanoveného (určeného) zástupce k odstranění vad.
Je potřebné dodat, že žalobce sice požádal dne 25. 11. 2003 soud prvního stupně o ustanovení advokáta zástupcem, současně však jednal o tomtéž i s Českou advokátní komorou. Advokát mu poté byl Komorou určen, soud prvního stupně tu tedy neměl důvod konat, a dovolací soud byl ochoten při výkladu běhu lhůty tolerovat, jak z výše řečeného zřejmo, i podstatný posun běhu lhůty podle §241b odst. 3 o. s. ř. z toho plynoucí. Vzhledem k absenci jakékoli další reakce dovolatele resp. jeho právního zástupce však nemohl rozhodnout v jeho prospěch.
Dovolací soud proto dovolání žalobce podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Žalovanému nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady, které by mu dovolací soud měl podle §243c odst. 1 a §146 odst. 3 přiznat.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 24. září 2004
JUDr. Ludvík David, CSc.
předseda senátu