ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.1204.2003.1
sp. zn. 33 Odo 1204/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a Víta Jakšiče ve věci žalobce Ing. L. Š., CSc., proti žalovanému MVDr. Z. Š., zastoupenému, advokátem, o zaplacení částky 37.876,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 5 C 110/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. února 2003, č. j. 20 Co 389/2002-235, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou v konečném znění domáhal po žalovaném zaplacení částky 47.647,- Kč s příslušenstvím. Uváděl, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky – každý jednou ideální polovinou – domu čp. 704 se stavební parcelou č. 1190 a pozemkovou parcelou č. 770/20 v H. Od konce roku 1989 tyto nemovitosti užívá výlučně žalovaný, který žalobci za užívání jeho spoluvlastnického podílu ničeho nehradí, přestože k tomu byl opakovaně vyzván. Žalovanou částkou je vyčísleno bezdůvodné obohacení, které žalovaný na úkor žalobce užíváním společné věci nad rámec svého spoluvlastnického podílu získal.
Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 12. prosince 2000, č. j. 5 C 110/97-149, ve znění opravného usnesení ze dne 2. ledna 2001, č. j. 5 C 110/97-153, uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci 12.022,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, ve zbytku žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. září 2001, č. j. 20 Co 108/2001-166 byl tento rozsudek soudu prvního stupně „potvrzen jen v té části výroku, jímž byla zamítnuta i ta část žaloby, kterou se žalobce domáhal zaplacení poplatku z prodlení“, jinak byl zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Okresní soud v Hradci Králové poté rozsudkem ze dne 25. července 2002, č. j. 5 C 110/97-211, ve znění opravného usnesení ze dne 26. července 2002, č. j. 5 C 110/97-213, uznal žalovaného povinným do 31. 8. 2002 zaplatit žalobci 37.876,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 16 % s účinností od 31. 7. 1997 do zaplacení; ve zbytku žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. února 2003, č. j. 20 Co 389/2002-235, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení v odvoláním napadeném vyhovujícím výroku tak, že přiznanou částku je žalovaný povinen žalobci zaplatit do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, jinak jej potvrdil. Dále pak změnil nákladové výroky rozsudku soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný prostřednictvím svého zástupce JUDr. J. M., advokáta se sídlem v T., M. n. 232, dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Pokud jde o dovolací důvody, odkázal dovolatel na ustanovení §241a odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř. s tím, že namítá, že řízení bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozsudek odvolacího soudu je založen na nesprávném právním posouzení věci. Uvedl, že tyto důvody, jejichž „odůvodnění předloží po konzultaci věci s odborníky z oboru znalecké a realitní činnosti“, plně dopadají i na rozsudek soudu prvního stupně. Navrhl, aby rozsudky soudů obou stupňů byly dovolacím soudem zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podáním ze dne 27. 11. 2003, které došlo soudu prvního stupně 4. 12. 2003, obsahově rozvedl dovolatel oba jím uplatněné dovolací důvody.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění - dále opět jen „o. s. ř.“) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení, za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§240 odst. 1 a §241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), se zaměřil na posouzení otázky, zda dovolání žalovaného obsahuje všechny potřebné náležitosti vyžadované občanským soudním řádem.
Náležitosti dovolání stanoví §241a odst. 1 o. s. ř., podle něhož musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). O odstranění vad dovolání dbá soud prvního stupně postupy obecně vyplývajícími z §209 a §43 o. s. ř., které jsou zčásti modifikovány v §241b odst. 3 o. s. ř. Spočívá-li vada dovolání v tom, že neobsahuje určení rozsahu, v jakém dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebo dovolací důvod, může dovolatel doplnit dovolání o tyto chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tedy do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu, popř. usnesení, kterým bylo toto rozhodnutí opraveno (§241 odst. 1 o. s. ř.). Běh lhůty k možnému odstranění vad dovolání se ve smyslu §241b odst. 3 o. s. ř. prodlužuje pouze v případě, že dovolatel při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem (notářem). Doplnění dovolání o určení rozsahu, v jakém se rozhodnutí dovolacího soudu napadá, nebo o dovolací důvod musí dovolatel provést z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu učiněnou podle §209 a §43 o. s. ř. do uplynutí lhůty určené v §241b odst. 3 o. s. ř., která je lhůtou propadnou (prekluzivní). Jejím marným uplynutím se uvedené původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými, dovolací soud k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet a dovolání musí za přiměřeného použití §43 odst. 2 věty první o. s. ř odmítnout (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod R 21/2004 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzované věci byl rozsudek odvolacího soudu doručen žalovanému dne 1. 4. 2003. Jelikož konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání připadal na neděli dne 1. 6. 2003, bylo posledním dnem uvedené lhůty pondělí 2. 6. 2003 (§57 odst. 2 o. s. ř.). Dovolání bylo podáno osobně u soudu prvního stupně dne 30. 5. 2003 s tím, že dovolatel v něm sice náležitě označil rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, a uvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá, avšak neuvedl v něm dostatečně, z jakých důvodů dovolání podává (označil sice dovolací důvod s odkazem na zákonné ustanovení, avšak nikterak jej obsahově nekonkretizoval). Teprve podáním ze dne 27. 11. 2004 doručeným osobně soudu prvního stupně dne 4. 12. 2003 doplnil své dovolání o vylíčení použitých dovolacích důvodů. Jelikož ovšem dovolatel byl již při podání dovolání zastoupen ve smyslu §241 o. s. ř. advokátem, měl možnost doplnit dovolání o chybějící náležitost jen po dobu trvání lhůty k dovolání, tedy do 2. června 2003. V uvedené lhůtě dovolání doplněno nebylo, vada dovolání se stala vadou neodstranitelnou a dovolací soud nemohl k podání ze dne 27. 11. 2003, jímž bylo dovolání doplněno, přihlédnout.
Z uvedených důvodů dovolací soud dovolání podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o. s. ř odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., za situace, kdy žalobci podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl právo proti žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. prosince 2004
JUDr. Ivana Zlatohlávková,v.r.
předsedkyně senátu