ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.759.2004.1
sp. zn. 33 Odo 759/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně H. L., zastoupené, advokátem, proti žalované D. P., zastoupené, advokátem, o zaplacení částky 714.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 C 190/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. března 2004, č. j. 19 Co 406/2004-89, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 15. prosince 2003, č. j. 16 C 190/2003-66, zamítl žalobu, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 700.000,- Kč spolu se smluveným úrokem v částce 14.000,- Kč a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 3. 2003 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Českých Budějovicích k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 11. března 2004, č. j. 19 Co 406/2004-89, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Oba soudy vyšly ze skutkového zjištění, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 20. 11. 2002 písemnou smlouvu o půjčce, kterou žalovaná podepsala před notářem JUDr. I. K., na základě níž měla žalobkyně půjčit žalované částku 700.000, Kč se smluveným úrokem ve výši 2 % z půjčené částky, a to za období od 18. 11. 2002 do 28. 2. 2003. Výše smluveného úroku tak dosáhla částky 14.000,- Kč. K faktickému předání ve smlouvě uvedené částky 700.000,- Kč mezi žalobkyní a žalovanou ovšem nedošlo. Soud prvního stupně dovodil, že smlouva o půjčce ve smyslu §657 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, v platném znění (dále jen „obč. zák.“), nevznikla, neboť je svou povahou smlouvou reálnou, která fakticky vzniká předáním druhově určené věci (peněz); vyžaduje nejen dohodu stran (zde uzavření písemné smlouvy o půjčce), ale i faktické odevzdání předmětu plnění, což v této věci prokázáno nebylo. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým zjištěním i právním posouzením věci soudem prvního stupně. Námitce žalobkyně, že soud prvního stupně na základě provedených důkazů došel k nesprávným skutkovým zjištěním, nepřisvědčil s tím, že soud prvního stupně zhodnotil všechny důkazy v souladu s ustanovením §132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) a listinu obsahující smlouvu o půjčce zcela správně považoval za soukromou listinu, jejíž pravost žalovaná popírala. Bylo tak na žalobkyni, aby po poučení soudem prvního stupně ve smyslu ustanovení §118a odst. 3 o. s. ř. prokázala pravost listiny a pravdivost jejího obsahu, tedy že došlo k faktickému předání peněz.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dne 22. června 2004 dovolání, jehož přípustnost odvozovala z §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., a v němž uplatnila dovolací důvody uvedené v §241a odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř., jimiž lze vytýkat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tyto důvody obsahově nekonkretizovala s tím, že pro složitost věci bude podrobnější odůvodnění dovolání předloženo ve lhůtě deseti dnů. Podáním ze dne 30. června 2004 (osobně podané u soudu prvního stupně dne 1. července 2004) žalobkyně doplnila své dovolání o obsahové vylíčení použitých dovolacích důvodů.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastnicí řízení, za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§240 odst. 1 a §241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), se zaměřil na posouzení otázky, zda dovolání žalobkyně obsahuje všechny potřebné náležitosti vyžadované občanským soudním řádem.
Náležitosti dovolání stanoví §241a odst. 1 o. s. ř., podle něhož musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). O odstranění vad dovolání dbá soud prvního stupně postupy obecně vyplývajícími z §209 a §43 o. s. ř., které jsou zčásti modifikovány v §241b odst. 3 o. s. ř. Spočívá-li vada dovolání v tom, že neobsahuje určení rozsahu, v jakém dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebo dovolací důvod, může dovolatel doplnit dovolání o tyto chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tedy do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu, popř. usnesení, kterým bylo toto rozhodnutí opraveno (§241 odst. 1 o. s. ř.). Běh lhůty k možnému odstranění vad dovolání se ve smyslu §241b odst. 3 o. s. ř. prodlužuje pouze v případě, kdy dovolatel při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem (notářem). Doplnění dovolání o určení rozsahu, v jakém se rozhodnutí dovolacího soudu napadá, nebo o dovolací důvod musí dovolatel provést z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu učiněnou podle §209 a §43 o. s. ř. do uplynutí lhůty určené v §241b odst. 3 o. s. ř., která je lhůtou propadnou (prekluzivní). Jejím marným uplynutím se uvedené původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými a dovolací soud k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet a dovolání musí za přiměřeného použití §43 odst. 2 věty první o. s. ř odmítnout (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod R 21/2004 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzované věci byl rozsudek odvolacího soudu doručen zástupci žalobkyně JUDr. V. H., advokátovi se sídlem Č., U Č. v. 9, dne 22. dubna 2004. Posledním dnem lhůty pro dovolání žalobkyně bylo úterý 22. června 2004 (§57 o. s. ř.). Žalobkyně dovolání prostřednictvím svého zástupce podala osobně u soudu dne 22. června 2004, tedy v poslední den dovolací lhůty. V tomto svém podání sice dostatečně označila rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, a rovněž v jakém rozsahu je rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním napadáno; dovolací důvody však označila toliko odkazem na zákonná ustanovení - §241a odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř., aniž by je obsahově po skutkové stránce vylíčila. Uplatnění dovolacích důvodů podle ustanovení §241a odst. 1 písm. a/ a b/ o. s. ř. předpokládá, že dovolatel konkretizuje okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvody jsou dány, přičemž, pokud jde o obsahové vymezení dovolacího důvodu, nepostačuje pouhý odkaz na text zákona, popř. citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. Případná absence vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu totiž, vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem, znamená nevymezení obsahu přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možno věcně přezkoumat (viz usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 11. ledna 2001, sp. zn. 21 Cdo 729/2000, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 1, ročník 2001, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. února 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, ze dne 16. prosince 2003, sp. zn. 32 Odo 797/2003). Lze tedy učinit závěr, že uvedené tzv. blanketní dovolání vykazuje vadu, která brání pokračování dovolacího řízení. Protože dovolatelka byla zastoupena advokátem již při podání dovolání, měla možnost doplnit dovolání o chybějící náležitost jen po dobu trvání lhůty k dovolání, tedy do 22. června 2004. V uvedené lhůtě dovolání ovšem doplněno nebylo. K podání ze dne 30. června 2004, jímž bylo dovolání doplněno, nemohl dovolací soud pro jeho opožděnost přihlédnout. Z uvedeného pak plyne závěr, že uvedená vada dovolání se stala vadou neodstranitelnou.
Se zřetelem k výše uvedenému dovolací soud proto dovolání podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o. s. ř odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., za situace, kdy žalované podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobkyni právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 11. srpna 2004
JUDr. Blanka Moudrá,v.r.
předsedkyně senátu