ECLI:CZ:NS:2005:11.TD.2.2005.1
sp. zn. 11 Td 2/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného Ing. F. M., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 T 19/2002 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 2. 2005 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. řádu j e k projednání trestní věci obviněného Ing. F. M. p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně podal dne 29. 6. 2000 Krajskému soudu v Brně obžalobu na obviněného Ing. F. M. pro pokus trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §8 odst. 1 tr. zák. k §148 odst. 1, 2, 4 tr. zák., který měl spáchat tím, že jako místopředseda představenstva obchodní společnosti I. H. a. s. dne 14. 1. 1996 v P. uzavřel se spoluobviněným E. T., jediným jednatelem a společníkem obchodní společnosti R. spol. s r. o., obchodní smlouvu, aby na jejím základě obchodní společnost R. spol. s r. o. mohla fakturovat za fiktivní projekt celkem 8.540.000,- Kč, k čemuž došlo daňovým dokladem – fakturou, vystaveným dne 31. 5. 1996, a poté dne 26. 7. 1996 u F. ú. B. mohl v přiznání k dani z přidané hodnoty za druhé čtvrtletí roku 1996 obchodní společnosti I. H. a. s. nárokovat vrácení nadměrného odpočtu ve výši 1.540.000,- Kč, přestože věděl, že za uvedené zdaňovací období k zdanitelné činnosti nedošlo, avšak ke škodě České republiky zastoupené F. ú. B. neoprávněně nárokovaná částka vyplacena nebyla a to pro neprůkaznost údajů uvedených v předmětném daňovém přiznání, a na obviněného E. T. pro pokus trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §8 odst. 1 tr. zák. k §148 odst. 1, 2, 4 tr. zák., který měl spáchat tím, že jako jediný jednatel a společník obchodní společnosti R. spol. s r. o. dne 14. 1. 1996 v P. uzavřel se spoluobviněným Ing. F. M., místopředsedou představenstva obchodní společnosti I. H. a. s., obchodní smlouvu, aby na jejím základě jeho firma mohla fakturovat za fiktivní projekt celkem 8.540.000,- Kč, k čemuž došlo daňovým dokladem – fakturou, vystaveným dne 31. 5. 1996, a spoluobviněný Ing. F. M. poté mohl v přiznání k dani z přidané hodnoty za druhé čtvrtletí roku 1996 obchodní společnosti I. H. a. s. u F. ú. B. nárokovat vrácení nadměrného odpočtu ve výši 1.540.000,- Kč a takto postupoval, přestože věděl, že za uvedené období k zdanitelné činnosti nedošlo a jeho firma byla u F. ú. pro P. registrována k dani z přidané hodnoty až s účinností od 1. 6. 1996; ke škodě České republiky zastoupené F. ú. B. však neoprávněně nárokovaná částka vyplacena nebyla a to pro neprůkaznost údajů uvedených v předmětném daňovém přiznání.
K návrhu předsedy senátu Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2002 byla usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 11 Td 63/2002, trestní věc obviněných Ing. F. M. a E. T. podle §25 odst. 1 tr. řádu s ohledem na zdravotní stav obviněného E. T. Krajskému soudu v Brně odňata a přikázána k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 8. 2004, sp. zn. 42 T 19/2002, rozhodl, že se trestní věc obviněného E. T. podle §23 odst. 1 tr. řádu vylučuje k samostatnému projednání a rozhodnutí, neboť několikrát nařízené hlavní líčení muselo být ze zdravotních důvodů obviněného E. T. odročeno a v dohledné době není vzhledem ke znaleckým posudkům a lékařským zprávám tohoto obviněného naděje, že by trestní řízení bylo ukončeno, kdy trestní řízení obviněného Ing. F. M. se tak neúměrně prodlužuje.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2004, sp. zn. 42 T 19/2002, bylo podle §222 odst. 1 tr. řádu vysloveno, že Městský soud v Praze není příslušný k projednání trestní věci vedené proti obviněnému Ing. F. M. a tato trestní věc byla předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s odůvodněním, že se v případě obviněného Ing. F. M. podstatně změnil skutkový podklad pro posouzení příslušnosti věci, a že tedy již nejsou dány důvody pro to, aby věc projednával Městský soud v Praze, ale Krajský soud v Brně. Uvedenou nepříslušnost Městského soudu v Praze namítl i obviněný Ing. F. M.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. řádu a dospěl k tomuto závěru.
Věcná a místní příslušnost Městského soudu v Praze k projednání věci byla založena na důvodech vhodnosti podle §25 tr. řádu vztahujících se k obviněnému E. T.. Pokud v dalším řízení byla trestní věc obviněného E. T. podle §23 odst. 1 tr. řádu vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí, stal se znovu k projednání trestní věci obviněného Ing. F. M. věcně a místně příslušný Krajský soud v Brně. V tomto směru lze plně přisvědčit usnesení Městského soudu v Praze i námitce obviněného. Ke Krajskému soudu v Brně byla podána obžaloba a důvodem ke změně místní příslušnosti byl toliko důvod vhodnosti, který se ovšem týkal jen spoluobviněného E. T. a u obviněného Ing. F. M. tento důvod nikdy neexistoval.
Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera