ECLI:CZ:NS:2005:11.TDO.344.2005.1
sp. zn. 11 Tdo 344/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 28. dubna 2005 dovolání obviněného CH. N. T., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 27. března 2002, sp. zn. 55 To 421/2001, v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 4 T 687/2000, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný Ch. N. T. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 27. března 2002, sp. zn. 55 To 421/2001, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 8. ledna 2001, sp. zn. 4 T 687/2000, kterým byl uznán vinným trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle §150 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k peněžitému trestu ve výši 10. 000,-Kč se stanovením náhradního trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců a k trestu propadnutí věci - dvou párů obuvi s označením Adidas, 3 ks triček se značkou Adidas, 1 ks kalhot se značkou Nike a 2 ks nátělníků se značkou Nike.
Dovolání opřel o dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř. , tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení a že nebyly splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání.
V textu tohoto mimořádného opravného prostředku vyjádřil přesvědčení, že nebyly dány důvody pro zamítnutí jeho odvolání, neboť u soudu prvního stupně byl jako důkaz použit protokol o výslechu obviněného z přípravného řízení, který nelze jako důkaz použít, protože v přípravném řízení byla přibrána jako tlumočník osoba, která nebyla příslušným krajským soudem v té době jmenována tlumočníkem jazyka vietnamského a zapsána do seznamu tlumočníků. Je proto přesvědčen, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Dále namítl, že jeho vina nebyla prokázána, a to ani výpověďmi svědků L. F. aj. K., neboť souhrn těchto důkazů neprokazuje, že by se dopustil jednání, pro které byl soudem prvního stupně uznán vinným.
V petitu dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu Ústí nad Labem – pobočka Liberec ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 55 To 421/2001 zrušil a vrátil věc tomuto soudu k novému projednání.
K podanému dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Uvedl, že dovolatel naplnění jím použitých dovolacích důvodů pouze formálně tvrdil, aniž by je věcně odůvodnil, neboť poukazoval jednak na procesní vadu provedeného dokazování, jednak opatřený důkazní stav věci přehodnocoval způsobem směřujícím k závěru, že se přisouzeného jednání nedopustil, a nepřípustným způsobem tak zasáhl do dovoláním neovlivnitelných skutkových zjištění, aniž by uplatnil konkrétní hmotně právní výtky ke správnosti právního posouzení ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Rovněž další dovolací důvod, který s přihlédnutím k novele trestního řádu zákonem č. 200/2002 Sb. též chybně označil, neodůvodnil způsobem jeho zákonnému vymezení odpovídajícímu, když jím napadl rozhodnutí odvolacího soudu vydané na podkladě věcného přezkumu prvostupňového odsuzujícího rozsudku. Dovolání tak nepokrývá použité dovolací důvody, není podřaditelné pod žádné další dovolací důvody uvedené §265b odst. 1 tr. ř., a tak navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání přípustné je /§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř./, že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 3 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou /§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./.
Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněným uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. ř.).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání podané z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Dovoláním podaným z tohoto důvodu tedy nelze namítat vady právního posouzení z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněných ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž změna skutkových zjištění učiněných soudem prvního resp. druhého stupně dovolacím soudem je vyloučena, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v §265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden (k tomu srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02, III. ÚS 282/03, II. ÚS 651/02). V této souvislosti je nutno připomenout, že nápravu některých skutkových, hmotně právních či procesně právních vad je podle trestního řádu možno učinit prostřednictvím dalších mimořádných opravných prostředků, a to stížnosti pro porušení zákona podle ustanovení §266 tr. ř. a násl., případně obnovy řízení podle §277 a násl. tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku vymezeného ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V opačném případě nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.
Námitky dovolatele v tomto ohledu nemohou obstát, neboť obviněný sice formálně opřel dovolání o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak jeho argumentace se opírá výhradně o námitky skutkového charakteru, neboť uplatnil pouze námitky, které vytýkaly procesní pochybení při provádění dokazování, směřovaly proti rozsahu dokazování a proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, tedy proti správnosti skutkových zjištění učiněných nalézacím soudem, se kterými se ztotožnil v napadeném usnesení i odvolací soud. Obviněný konkrétně vytýkal soudům, že jeho vina nebyla prokázána výpověďmi svědků L. F: aj. K. ani souhrnem těchto provedených důkazů a pochybení v právním posouzení je tedy obviněným shledáváno v nesprávnosti či neúplnosti zjištění skutkového stavu věci. Vůči právnímu posouzení skutku, jak byl zjištěn soudem dovolatel však neuvádí jedinou konkrétní námitku, která by zpochybňovala soudy obou stupňů učiněné právní posouzení skutku, eventuálně která by vytýkala porušení jiných ustanovení hmotného práva. Dovolatelem vytýkané vady mají povahu vad skutkových, kterými se snaží primárně dosáhnout změny zjištění skutkového stavu věci a teprve v důsledku takto odlišně zjištěného skutkového stavu se dovolává nesprávného právního posouzení věci. Jak je vyloženo shora, námitky zpochybňující hodnocení důkazů a skutková zjištění nelze z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani pod žádný jiný z důvodů dovolání taxativně vymezených v §265b odst. 1, 2 tr. ř.
Obviněný dále uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Z obsahu dovolání je v tomto směru zřejmé, že obviněný měl na mysli dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., ve znění po novele provedené zák. č. 200/2002 Sb. s účinností od 24. 5. 2002, když uváděl, že bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání, aniž byly pro to splněny zákonné podmínky.
K naplnění tohoto dovolacího důvodu by však mohlo dojít jen tehdy, pokud by odvolací soud rozhodl o opravném prostředku (v projednávané věci o odvolání obviněného), aniž by na jeho podkladě věcně přezkoumával rozsudek soudu prvního stupně. Tedy pokud by nesprávně rozhodl o zamítnutí odvolání z tzv. formálních důvodů (§253 odst. 1 tr. ř.), anebo o jeho odmítnutí pro nesplnění obsahových náležitostí (§253 odst. 3 tr. ř.), aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny zákonem předpokládané podmínky. Tak tomu ovšem v posuzovaném případě nebylo. V případě odvolání obviněného Ch. N. T. odvolací soud po provedeném věcném přezkoumání dospěl k závěru, že podané odvolání je nedůvodné, a proto je podle §256 tr. ř. zamítl.
Dovolací důvod předpokládaný tímto ustanovením může být dán také tehdy, když v řízení tomuto rozhodnutí předcházejícím byl dán dovolací důvod uvedený v písm. a) až k), §265b odst. 1 tr. ř. Již výše bylo uvedeno, že obviněný v dovolání uplatnil též dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak tento byl uplatněn pouze formálně, neboť obviněný namítl jen vady ve skutkových zjištěních, nikoliv vady právního posouzení, jak je v tomto dovolacím důvodu předpokládáno.
Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že obviněný sice dovolání formálně opřel o dovolací důvody předvídané ustanovením §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., avšak ve skutečnosti dovolání založil na námitkách, které obsahově tyto dovolací důvody nenaplňují. Dovolání tak bylo podáno z jiných, než ze zákonem stanovených důvodů.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3, 4 tr. ř.
Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. dubna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík