Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.07.2005, sp. zn. 20 Cdo 1759/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1759.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1759.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 1759/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněných a/ R. V., a b/ P. V., zastoupených advokátem, proti povinnému P. K., zastoupenému advokátem, pro 317.575,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. Nc 4965/2002, o dovolání JUDr. I. R., soudního exekutora exekutorského úřadu, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 7. 4. 2004, č.j. 30 Co 744/2003-76, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 11. 11. 2003, č.j. Nc 4965/2002-63, tak, že povinnému uložil zaplatit na nákladech exekučního řízení oprávněným 3.633,- Kč (výrok I.), oprávněné zavázal zaplatit společně a nerozdílně JUDr. I. R., soudnímu exekutorovi, na nákladech exekuce 3.633,- Kč (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.). Rozhodnutí odvolacího soudu (výrok II.) napadl JUDr. I. R., soudní exekutor, dovoláním. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jeno.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 11/1997 pod č. 88, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004). Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.). Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníku, kromě dovolatele, náklady v tomto stadiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. července 2005 JUDr. Pavel K r b e k , v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/28/2005
Spisová značka:20 Cdo 1759/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1759.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§218 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
§243b odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20