Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.03.2005, sp. zn. 20 Cdo 2555/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.2555.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.2555.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 2555/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného K., spol. s r.o., zastoupeného advokátem, proti povinnému Ing. P. L., zastoupenému advokátkou, pro 10.638,- Kč, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 29 Nc 132/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2004, č.j. 10 Co 202/2004-21, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil v napadeném rozsahu (odstavce I, II a III výroku) usnesení ze dne 14. 3. 2003, č.j. 29 Nc 132/2003-5, kterým Okresní soud v Opavě nařídil podle svého platebního rozkazu ze dne 16. 4. 1996, sp.zn. Ro 564/96, k uspokojení pohledávky 10.638,-,- Kč, nákladů nalézacího řízení a nákladů exekuce, které budou vyčísleny, exekuci, jejím provedením pověřil JUDr. A. D., exekutora, a stanovil, v jakém rozsahu povinný nesmí nakládat se svým majetkem. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl dovoláním povinný. Uvedl v něm, že „protože usnesením odvolacího soudu soud potvrzuje usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí a napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, je dovolání přípustné podle ustanovení §238a odst. l písm. c/ o.s.ř. a §237 odst. l písm. c/. Toto dovolání je podáno z důvodu podle §241 odst. 2 písm. b/ o.s.ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení věci“. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Oprávněný ve vyjádření k dovolání navrhl dovolání zamítnout, neboť návrh na nařízení exekuce byl podán na základě vykonatelného rozhodnutí a o existenci pohledávky a právu oprávněného na její vydobytí není pochyb. Podle ustanovení §43 odst. 2, věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jeno.s.ř.“), které platí i pro řízení u dovolacího soudu (§243c odst. 1 o.s.ř.), není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř., dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Ve shodě s výše uvedeným bylo možno v projednávané věci dovolání doplnit o dovolací důvody, pro něž se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Protože dovolatel byl zastoupen advokátkou, které bylo usnesení odvolacího soudu doručeno 7. 6. 2004, lhůta k doplnění dovolání uplynula dne 9. 8. 2004 (§57 odst. 2 o.s.ř.). Dne 12. 7. 2004 bylo soudu prvního stupně doručeno dovolání, jež neobsahovalo sdělení konkrétních okolnosti, z nichž se usuzuje, že dovolací důvod je dán (pouhý odkaz na text zákona sám o sobě nestačí). Marným uplynutím lhůty uvedené v §241b odst. 3 o.s.ř. se tak vady dovolání staly vadami neodstranitelnými (a výzva soudu k odstranění vad se stala bezpředmětnou). Nejvyšší soud proto vadné dovolání podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. odmítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21). Pokud ostatně přípustnost dovolání může zakládat toliko ustanovení §237 odst. l písm. c/ ve spojení s §238a odst. l písm. c/, odst. 2 o.s.ř., chybí současně kritérium přezkumu (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), jež vylučuje přijetí závěru o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní; i se zřetelem k tomu je namístě dovolání odmítnout (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.). O nákladech, jež oprávněnému vznikly v dovolacím řízení, rozhodne soudní exekutor (§88 odst. l zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. března 2005 JUDr. Pavel K r b e k , v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/30/2005
Spisová značka:20 Cdo 2555/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.2555.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20