ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1268.2005.1
sp. zn. 29 Odo 1268/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce M. H., proti žalovanému Ing. M. S., o zaplacení částky 581.340,70 Kč s postižními nároky ze směnek, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 Cm 92/99, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. srpna 2004, č.j. 23 Cm 92/99-251 a proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. dubna 2005, č.j. 4 Cmo 327/2004-267, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. srpna 2004, č.j. 23 Cm 92/99-251, se zastavuje.
II. Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 14. dubna 2005, č.j. 4 Cmo 327/2004-267, potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. srpna 2004, č.j. 23 Cm 92/99-251, jímž byl zamítnut návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů.
Proti rozhodnutí soudu prvního stupně i odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), přičemž snáší argumenty na podporu závěru, že podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků i pro ustanovení zástupce jsou u něj splněny a domáhá se zrušení napadených rozhodnutí.
Podle ustanovení §10 o. s. ř. krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů (odstavec 1), o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud (odstavec 2).
Podle ustanovení §10a o. s. ř. o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud.
Z ustanovení §201 o. s. ř. vyplývá, že účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.
Rozhodl-li Krajský soud v Ostravě o zamítnutí návrhu na osvobození od soudních poplatků a o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů, jde o rozhodnutí soudu prvního stupně, které lze napadnout odvoláním, nikoliv však dovoláním.
Občanský soudní řád funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu prvního stupně neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o dovolání směřujícím proti usnesení krajského soudu jako soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. l o. s. ř.).
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až 239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že dovoláním napadené usnesení nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Dle ustanovení §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé.
Usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a usnesení o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů však usneseními „ve věci samé“ nejsou (srov. k tomu shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2002, sp. zn. 29 Odo 170/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 2002, pod číslem 152 a usnesení téhož soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2003, pod číslem 151).
Dovolání tak není přípustné ani podle ustanovení §237 o. s. ř.; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. října 2005
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu