ECLI:CZ:NS:2005:30.CDO.1648.2005.1
sp. zn. 30 Cdo 1648/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Karla Podolky ve věci péče o nezletilého M. T., narozeného 5.4.1990, zastoupeného Statutárním městem B. jako opatrovníkem, dítětem matky M. T., zastoupené advokátem, a otce J. T., zastoupeného advokátkou, o zvýšení výživného, vedené u Městského soudu v Brně, pod sp.zn. 22 P 384/96, o dovolání matky proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. prosince 2004, č.j. 37 Co 196/2004-116, takto:
Řízení o odvolání matky proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. prosince 2004, č.j. 37 Co 196/2004-116, se zastavuje.
Odůvodnění:
Krajský soudu v Brně usnesením ze dne 7. prosince 2004, č. j. 37 Co 196/2004-116, uložil matce M. T. pořádkovou pokutu ve výši 2.000,- Kč s tím, že pokutu je jmenovaná povinna zaplatit České republice – Krajskému soudu v Brně do tří dnů od právní moci usnesení.
V podání doručeném Krajskému soudu v Brně dne 8.12.2004 (doplněném podáním
ze dne 14.3.2005), označeném jako „odvolání“, matka M. T. navrhuje, aby „odvolací soud“ usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.12.2004, č.j. 37 Co 196/2004-116, zrušil.
Nejvyšší soud České republiky po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení
o podání matky ze dne 8.12.2004 (doplněném podáním ze dne 14.3.2005), musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastaveno.
Podle ustanovení §201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů;
o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud (§10 o. s. ř.).
Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení
o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §10a, §236 odst. 1 o.s.ř.).
Funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího občanský soud řád neupravuje; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o.s.ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2001, sp.zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod číslem 85, ročník 2001; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2002, sp.zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 139, ročník 2002; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.2.1998, sp.zn. 2 Cdon 1037/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 102, ročník 1998).
Protože zde není – jak výše uvedeno – soudu, který by byl funkčně příslušný
k rozhodnutí o odvolání matky proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.12.2004, č.j. 37 Co 196/2004-116, Nejvyšší soud České republiky řízení o tomto podání matky zastavil
(§243c, §104 odst. 1 věta první o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. září 2005
JUDr. Roman Fiala, v.r.
předseda senátu