Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.05.2005, sp. zn. 5 Tdo 644/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.644.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.644.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 644/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 31. 5. 2005 o dovolání obviněného V. Y., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. 61 To 28/2005, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 25 T 54/2004, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Obviněný V. Y. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 6. 9. 2004, sp. zn. 25 T 54/2004, společně s obviněnými M. L. a J. L., uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák. a výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a za tyto trestné činy byl odsouzen podle §222 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Dále mu byl podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu pěti let. Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. 61 To 28/2005, podle §256 tr. ř. zamítnuto. Výše uvedené trestné činy spáchal společně s dalšími obviněnými tím, že dne 5. 5. 2004 kolem 21:00 hodin, v P., V., v herně U.A., obviněný J. L. fyzicky napadl majitele herny poškozeného A. P., přičemž v dalším útoku mu zabránili hosté a personál herny a všechny obviněné vykázali z herny, tito se pak asi ve 22:00 hodin do herny vrátili a opět fyzicky napadli poškozeného A. P., kterého obviněný J. L. nejprve chytil za vlasy a dvakrát ho udeřil pěstí do obličeje a následně ho všichni obvinění povalili na zem a kopali ho do celého těla, převážně do oblasti hlavy, břicha a zad a způsobili mu tím mnohočetné pohmožděniny měkkých tkáních hlavy a obličeje, především v oblasti pravého oka s krevními výrony, pohmoždění oční koule s odchlípením okrajů sítnice v pravém zevním a dolním kvadrantu a s částečným odtržením řásnatého tělíska, zlomení nosních kostí, provázené krvácením z nosních průduchů, otřes mozku s projevy přechodného ochrnutí pravostranných končetin, poúrazovou blokádu krční páteře, přičemž tato zranění si vyžádala hospitalizaci poškozeného na chirurgickém oddělení v trvání 14 dnů s následnou pracovní neschopností do 22. 6. 2004. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. 61 To 28/2005, podal obviněný včas prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., kterým se domáhal, aby dovolací soud napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a věc přikázal odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. V dovolání namítl, že odvolací soud zamítl jeho odvolání, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, neboť v řízení, které předcházelo tomuto usnesení, byl dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle názoru obviněného měl odvolací soud napadený rozsudek zrušit podle §258 odst. 1 písm. a) tr. ř. pro podstatné vady řízení, protože soud prvního stupně postupoval údajně v rozporu s ustanovením §2 odst. 6 tr. ř., případně měl rozsudek zrušit podle §258 odst. 1 písm. c) tr. ř. pro nesprávnost skutkových zjištění. Dále obviněný namítl, že výrok o trestu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když soudy nesprávně zhodnotily možnosti jeho nápravy a v důsledku toho mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, který považuje i pro případ hypotetické správnosti výroku o vině za nepřiměřeně přísný. Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného do dne konání neveřejného zasedání nevyjádřila. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací zjistil, že dovolání obviněného je přípustné, protože bylo podáno oprávněnou osobou, prostřednictvím obhájce u příslušného soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, bylo podáno v zákonné lhůtě proti pravomocnému rozhodnutí soudu ve věci samé, který ve věci rozhodl v druhém stupni, a dovolání v podstatě splňuje obligatorní obsahové náležitosti dovolání podle §265f odst.1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Obviněný na základě tohoto dovolacího důvodu namítá, že bylo nesprávně zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně a poukazuje na to, že v řízení, které předcházelo tomuto rozhodnutí, byl podle jeho názoru dán dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který spatřuje v nesprávném hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Dále namítá, že nesprávným právním posouzením je dotčen i výrok o trestu. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, nikoliv k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, případně korigovat, jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku. Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k této Úmluvě. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem, jak je zřejmé např. z odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2005, sp. zn. 11 Tdo 31/2005). Obviněný svými námitkami ve skutečnosti vytýká soudům nesprávná skutková zjištění a domáhá se změny skutkových zjištění. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovými zjištěními soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem soudů při provádění důkazů a Nejvyšší soud takové námitky nemůže přezkoumávat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Na základě dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. g), a l) tr. ř. nelze namítat nesprávné rozhodnutí o uložení trestu, neboť k tomu je určen dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Tento dovolací důvod je naplněn, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Protože dovolání obviněného nenaplňuje uplatněný dovolací důvod, ale bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání za splnění podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. května 2005 Předseda senátu: JUDr. Jindřich Urbánek

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/31/2005
Spisová značka:5 Tdo 644/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.644.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20