ECLI:CZ:NS:2005:8.TD.11.2005.1
sp. zn. 8 Td 11/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. března 2005 v trestní věci obviněného mladistvého D. M., t. č. ve vazbě v jiné trestní věci ve Vazební věznici O., vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 3 Tm 16/2004, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněného mladistvého D. M. p ř í s l u š n ý Okresní soud v Jeseníku.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jeseníku podal dne 31. 10. 2003 Okresnímu soudu v Jeseníku obžalobu na obviněného mladistvého D. M. a pro poměrně rozsáhlou trestnou činnost převážně majetkového charakteru; věc byla vedena pod sp. zn. 2 T 155/2003.
Samosoudce tohoto okresního soudu dne 12. 11. 2003 nařídil ve věci hlavní líčení na 27. 1. 2004, které posléze odvolal a současně nařídil nové hlavní líčení na 15. 3. 2004. Při něm usnesením podle §39 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, postoupil věc k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí. Vyšel při tom ze zjištění, že obviněný mladistvý se tehdy nacházel ve VÚM K., kde měl zůstat až do ukončení školní docházky dne 30. 6. 2004.
Okresní soud v Ústí nad Orlicí jako soud pro mládež, jemuž postoupený spis došel dne 9. 7. 2004, usnesením ze dne 27. 9. 2004, sp. zn. 3 Tm 16/2004, podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §24 odst. 1 tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložil trestní věc obviněného mladistvého Nejvyššímu soudu v Brně k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Tento svůj postup odůvodnil s odkazem na ustanovení §37 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (konstatoval přitom, že projednání a rozhodnutí věci podléhá režimu tohoto zákona), tím, že provedeným šetřením zjistil, že obviněný mladistvý byl dne 30. 6. 2004 přemístěn z VÚM K. do VÚM D., okres P., kde by se měl zaučit vybranému oboru. Je proto v zájmu mladistvého obviněného, aby věc byla projednána Okresním soudem v Přerově.
Dlužno poznamenat, že spisový materiál byl předložen Nejvyššímu soudu v Brně již dne 12. 11. 2004. Stalo se tak ovšem v jediné zásilce, v níž bylo několik spisů s „hlavním“ spisem 3 Tm 13/2004, v němž Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne 24. 11. 2004, sp. zn. 8 Td 60/2004, tak, že podle §24 odst. 1 tr. ř. této věci je příslušný Okresní soud v Přerově. Po tomto rozhodnutí byl spis zaslán (opět v jedné zásilce s připojenými spisy) přímo tomuto okresnímu soudu. Až ten při provádění dokazování zjistil, že připojené spisy nejsou přílohami, nýbrž spisy samostatnými, v nichž jsou další předkládací zprávy, a vrátil je zpět Nejvyššímu soudu k rozhodnutí.
Nejvyšší soud České republiky (předtím i dále převážně jen „Nejvyšší soud“) jako soud, který je nejblíže společně nadřízen jak soudu, u něhož byla podána obžaloba, tak soudu, jemuž věc byla postoupena, a konečně i soudu, jenž je podle něj příslušný, zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 odst. 1 tr. ř. a dospěl k tomuto závěru.
Z časového hlediska má pro rozhodnutí Nejvyššího soudu zásadní význam skutečnost, že obžaloba na obviněného byla podána již dne 31. 10. 2003, tedy před účinností zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákona o soudnictví ve věcech mládeže) [dále převážně jen „zákon č. 218/2003 Sb.“]. Podle jeho §98 platí, že na řízení ve věcech, v nichž byla podána obžaloba přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2004), se užijí dosavadní předpisy (tj. trestní řád).
Uvedených skutečností si však jak Okresní soud v Jeseníku, tak Okresní soud v Ústí nad Orlicí zřejmě nebyly vědomy, neboť oba soudy opřely svá rozhodnutí o ustanovení §37, resp. §39 zákona č. 218/2003 Sb., jimiž nesprávně argumentovaly i v jejich odůvodnění. To je sice poměrně významné pochybení, které však ve svém důsledku nemělo na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve smyslu §24 odst. 1 tr. ř. žádný vliv.
Z uvedeného je zřejmé, že Nejvyšší soud se při rozhodování o předloženém návrhu musel řídit příslušnými ustanoveními trestního řádu. Podle jeho §18 odst. 1 řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odst. 2 tohoto ustanovení nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
Zmíněné tři skupiny hledisek, podle nichž se určuje místní příslušnost, jsou ve vzájemném poměru subsidiarity, a to v tom pořadí, v jakém jsou uvedeny v citovaném ustanovení. Příslušnost určená podle místa, kde byl trestný čin spáchán, je prvotní a má přednost před příslušností, která byla určena ostatními hledisky.
Vedle tohoto obecného ustanovení o místní příslušnosti trestní řád ve znění účinném do 31. 12. 2003 obsahoval speciální ustanovení §295, podle něhož vyžaduje-li to prospěch mladistvého, může příslušný soud postoupit věc soudu, v jehož obvodě mladistvý bydlí, nebo soudu, u něhož z jiných důvodů je konání trestního řízení se zřetelem na zájmy mladistvého nejúčelnější. Podle druhé věty tohoto ustanovení nesouhlasí-li soud, jemuž věc byla postoupena, s takovým postoupením věci, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž mu věc postoupil.
V této konkrétní věci z obsahu spisu vyplývá, že obviněný mladistvý se měl majetkové trestné činnosti dopustit v obvodu Okresního soudu v Jeseníku. To je prvotní hledisko, k němuž Nejvyšší soud musel především přihlížet. Místní příslušnost jmenovaného okresního soudu by mohla být změněna jen z důvodů uvedených v §295 tr. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2003. I v tomto případě by však přicházela v úvahu místní příslušnost téhož soudu, neboť obviněný mladistvý má trvalé bydliště v J.
Nejvyšší soud ke dni svého rozhodnutí sice zjistil, že obviněný mladistvý se v současné době nachází ve vazbě ve Vazební věznici O. (pro Okresní státní zastupitelství v Jeseníku ve věci vedené pod sp. zn. Zt 59/2005), avšak ani tato okolnost jeho úvahy o místní příslušnosti Okresního soudu v Jeseníku nemohla ovlivnit.
Z těchto podstatných důvodů Nejvyšší soud podle §24 odst. 1 tr. ř. vyslovil, že místně příslušným soudem k projednání trestní věci obviněného mladistvého D. M. je Okresní soud v Jeseníku.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 24. března 2005
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a