Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.03.2005, sp. zn. 8 Td 9/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:8.TD.9.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:8.TD.9.2005.1
sp. zn. 8 Td 9/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. března 2005 v trestní věci obviněného mladistvého D. M., t. č. ve vazbě v jiné trestní věci ve Vazební věznici O., vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 3 Tm 15/2004, o příslušnosti soudu takto: Podle §24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněného mladistvého D. M. p ř í s l u š n ý Okresní soud v Jeseníku. Odůvodnění: Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jeseníku podal dne 18. 3. 2004 Okresnímu soudu v Jeseníku obžalobu na obviněného mladistvého D. M. pro trestnou činnost majetkového charakteru, jíž se měl dopustit společně s obviněným J. F. (trestná činnost tohoto obviněného byla vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí). Okresní soud v Jeseníku usnesením ze dne 22. 3. 2004, sp. zn. 2 Tm 8/2004, podle §39 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, postoupil věc obviněného mladistvého D. M. k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí. V té době se totiž obviněný mladistvý nacházel ve VÚM K., kde měl zůstat do ukončení školní docházky dne 30. 6. 2004. Okresní soud v Ústí nad Orlicí jako soud pro mládež, jemuž postoupený spis došel dne 23. 6. 2004, usnesením ze dne 27. 9. 2004, sp. zn. 3 Tm 15/2004, podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §24 odst. 1 tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložil trestní věc obviněného mladistvého Nejvyššímu soudu v Brně k rozhodnutí o příslušnosti. Tento svůj postup odůvodnil tím, že provedeným šetřením zjistil, že obviněný mladistvý byl dne 30. 6. 2004 přemístěn z VÚM K. do VÚM D., okres P., kde by se měl zaučit vybranému oboru. Je proto v zájmu mladistvého obviněného, aby věc byla projednána Okresním soudem v Přerově. V této souvislosti je třeba poznamenat, že spisový materiál byl předložen Nejvyššímu soudu v Brně již 12. 11. 2004. Stalo se tak ovšem v jediné zásilce, v níž bylo několik spisů s „hlavním“ spisem 3 Tm 13/2004, v němž Nejvyšší soud rozhodl usnesením podle §24 odst. 1 tr. ř. dne 24. 11. 2004, sp. zn. 8 Td 60/2004. Po tomto rozhodnutí byl spis zaslán (opět v jedné zásilce s připojenými spisy) přímo Okresnímu soudu v Přerově. Teprve tento soud při provádění dokazování zjistil, že připojené spisy nejsou přílohami, nýbrž spisy samostatnými, v nichž jsou další předkládací zprávy, a vrátil je zpět Nejvyššímu soudu k rozhodnutí. Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež (předtím i dále převážně jen „Nejvyšší soud“) jako soud, který je nejblíže společně nadřízen jak soudu, u něhož byla podána obžaloba, tak soudu, jemuž věc byla postoupena, a konečně i soudu, jenž je podle něj příslušný, zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 odst. 1 tr. ř. a dospěl k tomuto závěru. Z časového hlediska má pro rozhodnutí Nejvyššího soudu zásadní význam skutečnost, že obžaloba na obviněného byla podána dne 18. 3. 2004, tedy již za účinnosti zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákona o soudnictví ve věcech mládeže) [dále převážně jen „zákon č. 218/2003 Sb.“]. Pokud by totiž obžaloba byla podána před účinností tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2004), musely by se na řízení užít předpisy v té době platné a účinné (§98 citovaného zákona). Tímto zákonem bylo změněno i ustanovení §291 tr. ř. (ustanovení §292 až §301 byla zrušena), podle něhož řízení v trestních věcech mladistvých upravuje zvláštní zákon; pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, postupuje se podle trestního řádu. Uvedená úprava má pro postup soudu význam ve dvou směrech. Zvláštní zákon, jímž je právě zákon č. 218/2003 Sb., neobsahuje ustanovení upravující rozhodnutí o příslušnosti soudu, a proto je třeba vlastní rozhodnutí učinit podle již citovaného ustanovení §24 odst. 1 tr. ř., na druhé straně však obsahuje speciální ustanovení o místní příslušnosti, které má přednost před obecným ustanovením o této příslušnosti (§18 tr. ř.). Podle §37 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle §37 odst. 2 tohoto zákona nelze-li žádné takové místo zjistit, nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Místní příslušnost (soudů pro mládež věcně příslušných krajských a okresních soudů) je určována třemi skupinami hledisek: za prvé místem, kde má mladistvý stálé bydliště, a nemá-li je, kde se zdržuje nebo pracuje, za druhé místem, kde bylo provinění spácháno, a za třetí místem, kde čin vyšel najevo. Uvedené tři skupiny hledisek, podle nichž se určuje místní příslušnost, jsou ve vzájemném poměru subsidiarity, a to v tom pořadí, v jakém jsou uvedeny v ustanovení §37 zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Příslušnost určená podle místa, kde má mladistvý stálé bydliště, nebo kde se zdržuje nebo pracuje (tzv. forum loci) je prvotní, má přednost před příslušností, která byla určena ostatními hledisky. Příslušnost určená podle místa, kde má mladistvý stálé bydliště, a nemá-li je, kde se zdržuje nebo pracuje, má tu výhodu, že soud tu může nejlépe a nejsnáze zjišťovat okolnosti charakterizující osobu mladistvého a jeho poměry, prostředí, v němž žije a pracuje, vytvářet podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí a zanedbatelné není ani to, že výchovný účinek provedeného řízení zde bývá nejpůsobivější. Předpokládá to ovšem spolehlivé zjištění, že takto označené místo je fakticky místem, kde má mladistvý stálé bydliště, zdržuje se nebo zde pracuje, anebo má alespoň vytvořeny reálné podmínky pro to, aby zde stále bydlel, zdržoval se nebo pracoval. V této konkrétní věci z obsahu spisu vyplývá jednak to, že obviněný mladistvý D. M. má trvalé bydliště v J., (okres J.), a dále to, že jmenovaný byl dne 30. 6. 2004 skutečně přemístěn z V. ú. v K. (okres Ú. n. O.) do V. ú. v D. (okres P.). Tam se však v současné době nenachází, neboť po dosažení 18. roku věku (24. 2. 2005) tento ústav opustil. Nejvyšší soud ke dni svého rozhodnutí zjistil, že obviněný mladistvý se po opuštění ústavu zdržoval na neznámých místech, až byl posléze zadržen a vzat do vazby. Momentálně se tak nachází ve Vazební věznici O. (pro Okresní státní zastupitelství v Jeseníku ve věci vedené pod sp. zn. Zt 59/2005). Na základě těchto skutečností a s ohledem na principy zakotvené v §37 zákona č. 218/2003 Sb. je zřejmé, že místně příslušným soudem v této věci je Okresní soud v Jeseníku. V obvodu tohoto soudu má obviněný mladistvý bydliště, byť v současné době se v něm nenachází a je umístěn ve vazbě (tato skutečnost však neměla na rozhodnutí Nejvyššího soudu žádný vliv). Nejvyšší soud z těchto podstatných důvodů vyslovil, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného mladistvého D. M. příslušný Okresní soud v Jeseníku (jako soud pro mládež místně příslušný podle §37 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb.). Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 24. března 2005 Předseda senátu: JUDr. Jan B l á h a

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/24/2005
Spisová značka:8 Td 9/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:8.TD.9.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20