ECLI:CZ:NS:2006:11.TVO.8.2006.1
sp. zn. 11 Tvo 8/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2006 stížnosti obviněných Z. Š. a P. Š, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 3. 2006, sp. zn. 5 To 13/2006, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnosti obviněných Z. Š. a P. Š. z a m í t a j í .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 35 T 9/2005, byli obvinění Z. Š. a P. Š. uznáni vinnými trestným činem loupeže podle §234 odst. 1, 3 tr. zák. ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody obviněný Z. Š. v trvání třinácti roků a šesti měsíců a obviněný P. Š. v trvání dvanácti roků, pro jejichž výkon byli zařazeni do věznice se zvýšenou ostrahou, a oba dále k povinnosti nahradit škodu. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného J. G.
Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě podali všichni obvinění a manželka obviněného P. Š. P. Š. odvolání a trestní věc se v době rozhodování o vazbě nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. 3. 2006, sp. zn. 5 To 13/2006, podle §71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal všechny obviněné i nadále ve vazbě a podle §72 odst. 3 tr. řádu zamítl žádosti obviněných o propuštění z vazby na svobodu.
Proti tomuto usnesení podali obvinění Z. Š. a P. Š. přímo do protokolu o veřejném zasedání stížnosti, které dosud blíže nezdůvodnili.
Nejvyšší soud z podnětu podaných stížností přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
O důvodnosti vazby obou obviněných bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno, naposledy napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci. Rozsudkem soudu prvního stupně byli oba obvinění uznáni vinnými závažným trestným činem, za který jim byly zatím nepravomocně uloženy přísné tresty. S ohledem na výši hrozících trestů je tak u obou obviněných dána obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohli uprchnout, nebo tím, že by se mohli skrývat, zcela reálná. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. U obviněného Z. Š. je navíc zejména vzhledem k tomu, že se majetkové trestné činnosti dopouštěl již v minulosti, a žalovaného jednání se měl dopustit v rámci zkušební doby podmíněného odsouzení, dána i obava z opakování trestné činnosti. Protože se Nejvyšší soud s napadeným rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci o vazebních důvodech plně ztotožňuje, nemohly se stížnosti obviněných Z. Š. a P. Š. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řízení proti obviněným trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti shromáždění důkazů, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. dubna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera