ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.1141.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 1141/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné R. B. a.s., zastoupené advokátem, proti povinné W. I.. S., spol. s r.o., zastoupené advokátem, pro 79.056,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. Nc 12582/2004, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2004, č.j. 14 Co 392/2004-30, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 9. 8. 2004, č.j. Nc 12582/2004-4, jímž obvodní soud nařídil podle svého rozsudku ze dne 14. 8. 2002, č.j. 11 C 381/2002-20, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. J. T., soudní exekutorku. Odvolací soud dospěl k závěru, že exekuční titul je vykonatelný, neboť byl povinné doručen na její rejstříkovou adresu v souladu s §47 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), ve znění účinném do 31. 12. 2004. Jednateli povinné nemohl být exekuční titul doručován, neboť ten se musí v řízení nějakým způsobem projevit, nestačí pouze skutečnost, že je jako jednatel zapsán v obchodním rejstříku.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. – namítá povinná nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčena, že exekuční titul měl být doručen jejímu jednateli, neboť nalézací soud měl k dispozici výpis z obchodního rejstříku; názor, že jednatel se musí v řízení nějakým způsobem projevit a pouhý výpis z obchodního rejstříku nestačí, je zcela v rozporu s principy způsobu jednání za právnickou osobu. Přijetím takového výkladu by byla zbytečná nejen evidence statutárních orgánů společností v obchodním rejstříku, ale i stávající úprava §47 odst. 4 o.s.ř. Výkladem §21 odst. 1 o.s.ř. byla povinná připravena o možnost jednat před soudem a hájit své zájmy. Navrhla, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena.
Oprávněná navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto. Ztotožnila se s právním názorem odvolacího soudu, že k výpisu z obchodního rejstříku lze z hlediska průkazu oprávnění určité osoby jednat za právnickou osobu přihlédnout pouze tehdy, jestliže jím tato osoba své oprávnění sama osvědčuje (§21 odst. 5 o.s.ř.). Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší soud ve věci vedené pod sp. zn. 20 Cdo 2524/2004.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Ačkoli povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, v dovolání přednesla, jejich hodnocením k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o.s.ř. předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.
Námitka, že nalézací soud měl exekuční titul doručit jednateli dovolatelky, neboť mu jeho adresa byla známa ze soudem pořízeného výpisu z obchodního rejstříku, zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nezakládá. Již v usneseních ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2524/2004, a ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2867/2004, Nejvyšší soud vyložil, že oprávnění fyzické osoby jednat za právnickou osobu je soudu pro účely doručování podle §47 odst. 4 o.s.ř., ve znění účinném do 31. 12. 2004, podle obsahu spisu známo z výpisu z obchodního rejstříku pouze tehdy, jestliže fyzická osoba tímto výpisem své oprávnění sama prokazuje (§21 odst. 5 o.s.ř.). Výpis pořízený soudem za účelem zjištění rejstříkové adresy právnické osoby v tomto případě nestačí.
Námitkou, že výkladem §21 odst. 1 o.s.ř. ji odvolací soud připravil o možnost jednat před soudem, uplatňuje dovolatelka zmatečnost uvedenou v §229 odst. 3 o.s.ř., jež však není dovolacím důvodem a soud k ní vzhledem k nepřípustnosti dovolání nemůže přihlížet ani podle §242 odst. 3, věty druhé, o.s.ř.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. března 2006
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu