ECLI:CZ:NS:2006:21.CDO.336.2005.1
sp. zn. 21 Cdo 336/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Romana Fialy ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. z. p. Č. r., proti povinnému K. K., zastoupenému advokátkou, pro 9.379,- Kč prodejem movitých věcí povinného, o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 11. května 2001 č.j. 23 E 112/2001-4, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 15 Nc 11/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. března 2004 č.j. 21 Co 102/2004-25, takto:
I. Dovolání povinného se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 11.5.2001 č.j. 23 E 112/2001-4 nařídil podle \"platebního výměru V. z. p. ČR, Okresní pojišťovny v P. ze dne 30.10.2000 č.j. 4240001335 a ze dne 30.10.2000 č.j. 2140001334\" k uspokojení pohledávek oprávněné ve výši 4.056,- Kč a 5.323,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.
Povinný zaslal Okresnímu soudu v Příbrami podání ze dne 22.11.2003 (soudu doručené dne 24.11.2003) označené jako \"žaloba pro zmatečnost ve smyslu ustanovení §229 odst. 1 písm. d), písm. f) a písm. g) o.s.ř. ve věci usnesení OS Příbram č. 23 E 112/2001-4\". Uvedl v něm mimo jiné, že \"byl vyloučen z práva veřejného projednání věcí, z osobní účasti\", že mu bylo \"znemožněno projednání důkazů svědčících proti neoprávněnému nároku žalované\", že věc byla \"jako věc bagatelní svěřena soudnímu tajemníkovi, který o ní rozhodl bez důkazního řízení, bez znalosti skutečného stavu věci\", a že \"proto na základě ustanovení §229 odst. F požaduje zavedení obvyklého soudního řízení před senátem či samosoudcem OS v Příbrami\".
Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 22.1.2004 č.j. 15 Nc 11/2003-15 - poté, co usnesením ze dne 26.11.2003 č.j. 15 Nc 11/2003-2 a usnesením ze dne 6.1.2004 č.j. 15 Nc 11/2003-12 povinného vyzval, aby ve lhůtě 10 a 7 dnů od doručení těchto usnesení odstranil vady svého podání, a to způsobem, který v usneseních blíže označil, a upozornil ho, že podání bude odmítnuto, nebude-li ve stanovené lhůtě řádně doplněno - \"podání ze dne 24.11.2003\" podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dovodil, že přes výzvy povinný vady podání neodstranil, neboť nebyly uvedeny srozumitelné důvody podání a nebylo přesně označeno rozhodnutí, proti kterému je žaloba pro zmatečnost podávána, a že je proto žaloba \"neprojednatelná\".
K odvolání povinného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31.3.2004 č.j. 21 Co 102/2004-25 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že podání povinného \"ze dne 24.11.2003\" doplněné 9.12.2003 a 22.1.2004 muselo být odmítnuto, neboť nebylo požadovaným způsobem doplněno a není stále způsobilé být předmětem soudního řízení. Dále uvedl, že podle ustanovení §9 odst. 1 písm. f) zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, může vyšší soudní úředník provádět úkony soudu prvního stupně v řízení o výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem věcí movitých, v němž není třeba nařídit jednání, a že o takový případ šlo ve věci sp. zn. 23 E 112/2001 Okresního soudu v Příbrami; vyšší soudní úřednice proto byla oprávněna vydat usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, v němž uvedl, že \"bude odůvodněno advokátem ustanoveným Českou advokátní komorou\". Dne 23.8.2004 podal žalobce prostřednictvím své zástupkyně advokátky JUDr. M. Š. u soudu prvního stupně doplnění dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání napadeného usnesení, které provedl bez nařízení jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.), dospěl k závěru, že dovolání povinného trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení §241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst.2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a §238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování (§241a odst.3 o.s.ř.).
K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst.1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst.2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel může tuto vadu dovolání odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení §241b odst.3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 odst.2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. §241b odst.2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.
Marným uplynutím lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení §241b odst.1, §209 a §43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §241b odst.3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení §243c odst.1 a §43 odst.2 o.s.ř. odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že povinný podal proti usnesení odvolacího soudu včas dovolání, aniž by v něm uvedl, v jakých okolnostech spatřuje naplnění dovolacích důvodů, a že při podání dovolání nebyla splněna podmínka dovolacího řízení uvedená v ustanovení §241 o.s.ř. (povinný nebyl zastoupen advokátem a nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by měl právnické vzdělání). K odstranění nedostatku podmínky dovolacího řízení soud prvního stupně usnesením ze dne 19.7.2004 č.j. 15 Nc 11/2003-28 povinného vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31.3.2004 č.j. 21 Co 102/2004-25; současně ho poučil, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, bude dovolací řízení zastaveno; usnesení bylo povinnému doručeno dne 29.7.2004. Ode dne doručení usnesení začala povinnému běžet lhůta 15 dnů nejen k odstranění nedostatku podmínky dovolacího řízení uvedené v ustanovení §241 o.s.ř., ale i prodloužení lhůty k doplnění (odstranění vad) dovolání podle ustanovení §241b odst. 3 část druhé věty před středníkem o.s.ř. Do uplynutí lhůty (do dne 13.8.2004) však povinný dovolání o uvedení dovolacích důvodů nedoplnil; stalo se tak až (prostřednictvím advokátky JUDr. Milady Špaňhelové) podáním ze dne 23.8.2004, doručeným soudu prvního stupně dne 24.8.2004. Protože k opožděně provedenému doplnění dovolání o údaj, z jakých důvodů se usnesení odvolacího soudu napadá, nelze přihlédnout, povinný tak dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, zabránil, aby mohl napadené usnesení odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť povinný, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a oprávněné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. ledna 2006
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu