Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 09.02.2006, sp. zn. 29 Odo 232/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.232.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.232.2004.1
sp. zn. 29 Odo 232/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v konkursní věci úpadce J. U., vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. 29 K 4/99, o „dovolání“ úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. června 2002, č. j. Nco 76/2002 – 222, takto: Řízení o „dovolání“ úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. června 2002, č. j. Nco 76/2002 – 222, se zastavuje. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10. června 2002, č. j. Nco 76/2002 – 222, rozhodl, že soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci JUDr. Jitka Kalfeřtová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u onoho soudu pod sp. zn. 29 K 4/99. Proti usnesení vrchního soudu brojil dlužník podáním označeným jako „dovolání“, požaduje ustanovení advokáta s tím, že důvody, pro které „dovolání“ podává, budou uvedeny určeným advokátem (č. l. 249a). Podle ustanovení §16 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. Dovolání je ovšem mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o. s. ř.). Pojem „nadřízený soud“ je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června 1996, Plsn 1/96 pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy vrchní soud o vyloučení soudce krajského soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo lze napadnout odvoláním, nepředchází. Skutečnost, že nadřízený soud je shodou okolností (jako v tomto případě) současně i odvolacím soudem vůči soudu, o jehož soudci rozhoduje, na tyto závěry žádného vlivu nemá. Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (shodně srov. např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 641/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2001, pod číslem 121); Nejvyšší soud proto řízení o „dovolání“, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 9. února 2006 JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/09/2006
Spisová značka:29 Odo 232/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.232.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§16 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§236 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21