ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.297.2006.1
sp. zn. 29 Odo 297/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Petra Gemmela rozhodl v právní věci žalobkyně P. a g. r. a l. f., a. s., proti žalovanému Ing. M. K., jako správci konkursní podstaty úpadkyně Z. s. A. a. s., o určení práva na oddělené uspokojení, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 876/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2005, č. j. 15 Cmo 160/2005-148, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 28. dubna 2005, č. j. 13 Cm 876/2003-99, kterým Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu o určení, že pohledávka žalobkyně ve výši 193.419,- Kč a 570.000,- Kč vůči úpadkyni Z. s. A. a. s., je pohledávkou s právem na oddělené uspokojení z prodeje označených nemovitostí. Dovolatelka namítá, že je dán dovolací důvod dle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a dožaduje se jeho zrušení. Přípustnost dovolání opírá dovolatelka o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., přisuzujíc zásadní význam napadeného rozhodnutí ve věci samé po právní stránce řešení otázky, zda součástí práv věřitele, která na ručitele přecházejí (v intencích §308 obchodního zákoníku) splněním ručitelského závazku, je i zajištění tohoto závazku zástavním právem (zda se ručitel splněním dluhu za dlužníka stává v rozsahu plnění zástavním věřitelem namísto věřitele původního).
Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu může být přípustné jen podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b/ nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c/ Nejvyšší soud nemá; otázku kladenou dovolatelkou totiž zodpověděl (ve vztahu k téže dovolatelce) v rozsudku uveřejněném pod číslem 18/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 18/2006“). V něm uzavřel, že zástavní právo zaniká i tím, že zajištěnou pohledávku uhradí zástavnímu věřiteli namísto dlužníka ručitel (a ručitel se proto tím, že splní ručitelský závazek, zástavním věřitelem nestává). Tento závěr (s nímž je napadené rozhodnutí v souladu) obstál i v ústavní rovině, když usnesením ze dne 2. února 2006, sp. zn. IV. ÚS 475/05, Ústavní soud ústavní stížnost dovolatelky proti R 18/2006 odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
Nejvyšší soud tudíž, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že dovolatelce právo na jejich náhradu nevzniklo (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.) a u žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 8. března 2006
JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.
předseda senátu