ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.1296.2006.1
sp. zn. 33 Odo 1296/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce M. B., proti žalované L. B., o zaplacení 1,081.080,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 4 C 1210/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. června 2005, č. j. 37 Co 321/2004-116, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v v Brně ze dne 28. června 2005, č. j. 37 Co 321/2004-116, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 25. srpna 2003, č. j. 4 C 1210/2002-41, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř). V dovolání zpochybněná právní otázka naplnění podmínek pro postup podle §114b o. s. ř. nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu mezi ty, které by dosud nebyly řešeny a nebyla odvolacím soudem vyřešena v rozporu s hmotným právem (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 8. 2003, sp. zn. 21 Cdo 968/2003, ze dne 25. 1. 2006 sp. zn. 33 Odo 1703/2005, ze dne 18. 8. 2005, sp. zn. 26 Cdo 2284/2004, ze dne 10. 8. 2004, sp. zn. 33 Odo 718/2004, ze dne 10. 11. 2004, sp. zn. 33 Odo 1107/2004, ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 28 Cdo 1555/2003, ze dne 20. 3. 2003, sp. zn. 26 Cdo 1878/2002, či ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. 26 Cdo 390/2003, jimiž je prováděn výklad ustanovení §114b o. s. ř.). Výhrady dovolatelky, že odvolací soud porušil procesní předpisy, neboť přes žádost jejího nově zvoleného právního zástupce neodročil jednání, a odňal jí tak možnost řádně hájit svá práva (náležitě se připravit na projednání věci odvolacím soudem), představují uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. Úspěšné uplatnění tohoto dovolacího důvodu však přichází v úvahu jen za situace, kdy dovolací soud dospěje k závěru, že je dán zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, tedy že dovolání je přípustné; sám o sobě tento dovolací důvod přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. založit nemůže.
Protože dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobci žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalované právo, nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. října 2006
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v .r.
předsedkyně senátu