ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.875.2006.1
sp. zn. 33 Odo 875/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně I., s.r.o., proti žalovanému J. Č., o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 8 C 226/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 31. ledna 2006, č. j. 12 Co 1047/2005-29 takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný se žalobou domáhal obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 8 C 141/99, v němž mu bylo rozsudkem ze dne 21. srpna 2000, č. j. 8 C 141/99-12, ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 11. prosince 2001, č. j. 12 Co 7/2001-23, uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12.521,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % od 26. 9. 1997 do zaplacení a nahradit náklady řízení.
Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 5. října 2005, č. j. 8 C 226/2005-23, žalobu na obnovu řízení vedeného u Okresní soud v Šumperku pod sp. zn. 8 C 141/99 zamítl pro opožděnost a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 31. ledna 2006, č. j. 12 Co 1047/2005-29, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, které podal na poště dne 14. 4. 2006, a vyjádřil v něm nesouhlas se zamítnutím žaloby na obnovu řízení a připomněl důvody, které ho vedly k podání této žaloby.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 16. přechodných ustanovení zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001).
Jelikož v původním řízení, o jehož obnovu jde, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Šumperku dne 21. 8. 2000, č. j. 8 C 141/99-12, tedy před účinností zákona č. 30/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo třeba v řízení o povolení obnovy řízení postupovat podle dosavadních právních předpisů, tedy podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001 (dále opět jen „o. s. ř.“). Z uvedených důvodů bylo proto v dovolacím řízení postupováno podle dosavadních právních předpisů (část dvanáctá, hlava první, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb.).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) zjistil, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno legitimovaným subjektem (žalovaným). Ačkoliv žalovaný podal dovolání až po uplynutí jednoměsíční zákonné dovolací lhůty uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř., zůstala mu lhůta k podání dovolání zachována, protože se řídil nesprávným poučením obsaženým v usnesení odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2002, sp. zn. 35 Odo 317/2001, publikované v časopisu Soudní judikatura pod označením SJ 7/2003). Tudíž lze dovodit, že dovolání bylo podáno včas. Dovolací soud však konstatuje, že nejsou splněny podmínky dovolacího řízení.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle odstavce 2 věty druhé tohoto ustanovení nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání podal žalovaný nezastoupený advokátem či komerčním právníkem a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by sám měl právnické vzdělání. Soud prvního stupně jej proto správně vyzval usnesením ze dne 25. 4. 2006, č. j. 8 C 226/2005-36, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi pro dovolací řízení, a současně jej poučil, že dovolací řízení bude zastaveno, nepředloží-li ve lhůtě plnou moc. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne 3. 5. 2006. Žalovaný v soudem stanovené lhůtě plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v dovolacím řízení nepředložil (jeho podání ze dne 9. 5. 2006, kterým na výzvu soudu reagoval, náležitosti plné moci po obsahové stránce nesplňuje).
Z uvedeného proto plyne, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty první a odst. 2 věty druhé o. s. ř. nebyla žalovaným přes soudem prvního stupně provedené opatření splněna. Dovolací soud proto řízení o dovolání podle §243c a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. odst. 1 písm. c/ o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalovanému, který zavinil, že řízení bylo zastaveno, právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 28. června 2006
JUDr. Blanka Moudrá, v.r.
předsedkyně senátu