ECLI:CZ:NS:2006:5.TDO.209.2006.1
sp. zn. 5 Tdo 209/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. února 2006 o dovolání podaném obviněným M. S., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 5 To 143/2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 44 T 116/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10. 2. 2005, sp. zn. 44 T 116/2004, byl obviněný M. S. uznán vinným pokusem trestného činu pojistného podvodu podle §8 odst. 1 tr. zák. a §250a odst. 1, 3 tr. zák. a podle §250a odst. 3 tr. zák. mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, pro jehož výkon byl podle 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Městský soud v Praze jako soud druhého stupně usnesením ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 5 To 143/2005, rozhodl podle §256 tr. ř. o zamítnutí odvolání obviněného a obvodního státního zástupce pro Prahu 10.
Shora citované usnesení Městského soudu v Praze napadl obviněný M. S. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. z důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení a bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
Obviněný namítl, že při sjednávání pojistné smlouvy neuvedl nepravdivé údaje, popsané činnosti se nedopustil, a proto nemohla být naplněna skutková podstata daného trestného činu. Soudy nesprávně hodnotily výsledky provedeného dokazování zejména tím, že znalecký posudek nadřadily nad ostatní důkazy. Došlo také k porušení zásady in dubio pro reo. Proto dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek, aniž by uvedl další požadovaný postup dovolacího soudu.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání. Uvedla, že dovolací argumentace po obsahové stránce neodpovídá žádnému ze zákonných dovolacích důvodů. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání odmítl.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Z hlediska naplnění podmínek přípustnosti dovolání uvedených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a obsahuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, označené jako důvody podle §265b odst. 1 písm g), l) tr. ř., lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jeho podstatou je podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Otázka dodržení procesních ustanovení, tj. zejména ustanovení trestního řádu, včetně ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů, při tomto posuzování nehraje žádnou roli, protože není kritériem dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale nelze namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy a jaké skutkové závěry z nich vyvodil, jak postupoval při dokazování apod. V dovolání je totiž možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, avšak není možné vytýkat skutkové vady s cílem dosáhnout primárně změny ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu a teprve v návaznosti na to usilovat i o jiné právní posouzení. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je koncipován tak, že nepřipouští, aby jím byl napadán skutkový základ rozhodnutí. Ústavní soud se s tímto výkladem ztotožnil např. v usneseních ze dne 20. 6. 2004, sp. zn. I. ÚS 22/04, ze dne 22. 8. 2005, sp. zn. II. ÚS 160/03 a ze dne 2. 5. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05.
Nejvyšší soud posoudil námitky podaného dovolání tak, že je z hlediska jejich obsahu nelze podřadit pod uplatněný dovolací důvod. Obviněný v dovolání popřel, že by se činnosti popsané ve výroku rozsudku dopustil, a zpochybnil především hodnocení důkazu - znaleckého posudku z oboru doprava, ceny a odhady motorových vozidel. Touto námitkou popřel správnost skutkových zjištění, která soudy učinily na základě vyhodnocení důkazů, tedy procesní činností vykonávanou podle ustanovení trestního řádu. Právní posouzení učiněné podle procesních ustanovení však nelze zaměňovat s hmotně právním posouzením, jehož nesprávnost je předpokladem uplatnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud je v dovolacím řízení povinen vycházet ze skutkových zjištění učiněných soudy nižší instance a jejich změnu není oprávněn provést, neboť to neumožňuje žádný z taxativně vymezených dovolacích důvodů. Proto dovolatel z obsahového hlediska nenaplnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a jeho námitky bylo třeba odmítnout s odkazem na §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v předcházejícím řízení dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l) citovaného ustanovení trestního řádu. Námitky posuzovaného dovolání tvrdící existenci vady odpovídající dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v dané trestní věci nebyly Nejvyšším soudem shledány, proto nelze akceptovat ani námitku obviněného, podle které nebylo na místě zamítnutí odvolání obviněného. V dané věci tedy nebyl naplněn ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Dovolatel tak ve svém mimořádném opravném prostředku vadu právního posouzení skutku shledával jako důsledek nesprávného hodnocení znaleckého posudku a nesprávnosti skutkových zjištění. Neuvedl jedinou konkrétní výtku k aplikaci ustanovení hmotného práva, jak vyžaduje naplnění deklarovaného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu věcně přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3, 4, 5 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 22. února 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová