Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.05.2007, sp. zn. 20 Cdo 2355/2006 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.2355.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.2355.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 2355/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné E. spol. s r.o. – e. v., zastoupené advokátem, proti povinnému J. K., za účasti soudního exekutora, pro 92.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 1 Nc 1528/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 4. 2006, č.j. 6 Co 719/2006-34, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 6. 12. 2004, č.j. 1 Nc 1528/2004-9 (kterým okresní soud nařídil podle svého rozsudku ze dne 11. 6. 2004, č.j. 7 C 332/2004-53, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. Z. Z., soudního exekutora), tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a oprávněné uložil povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 3.570,- Kč. Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním směřujícím pouze do výroku o náhradě nákladů exekuce. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jeno.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70). Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl. Na nepřípustnosti dovolání proti výroku o nákladech exekuce nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je (v celém rozsahu) přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51). Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť oprávněná na jejich náhradu právo nemá a povinnému ani soudnímu exekutorovi náklady v této fázi řízení (podle obsahu spisu) nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. května 2007 JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/17/2007
Spisová značka:20 Cdo 2355/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.2355.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28