Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.09.2007, sp. zn. 21 Cdo 1567/2006 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:21.CDO.1567.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:21.CDO.1567.2006.1
sp. zn. 21 Cdo 1567/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce R. K., zastoupeného advokátem, proti žalované Z. z. D. K., o úpravu posudku o pracovní činnosti, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 7 C 343/2003, o dovolání Z. D. K. a.s., zastoupené advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. dubna 2006 č.j. 26 Co 27/2006-159, takto: Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou proti žalované Z. z. D. K., u Okresního soudu v Trutnově dne 11.12.2003 (a doplněnou podáním ze dne 10.5.2004) domáhal, aby žalované bylo uloženo upravit obsah \"pracovního posudku\" ze dne 2.10.2003 tak, že se z něho vypustí věty \"Vzhledem k průměrnému pracovnímu nasazení a výkonnosti nenastal důvod, aby byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou,\" a \"V průběhu července a srpna 2003 opakovaně překročil své pravomoci a opakovaně neuposlechl pokynů svých nadřízených\". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že uvedené údaje obsažené v posudku o pracovní činnosti, vydaného v souvislosti se skončením pracovního poměru účastníků, jsou nepravdivé. Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 24.8.2005 č.j. 7 C 343/2003-132 zamítl žalobu o úpravu \"pracovního posudku ze dne 2.10.2003 tak, že se vypouští věty: Vzhledem k průměrnému pracovnímu nasazení a výkonnosti nenastal důvod, aby byl sjednán na dobu neurčitou. a V průběhu července 2003 opakovaně překročil své pravomoci a opakovaně neuposlechl pokynů svých nadřízených\", žalované uložil, aby v tomto pracovním posudku z věty \"V průběhu července a srpna 2003 opakovaně překročil své povinnosti a opakovaně neuposlechl pokynů svých nadřízených.\" vypustila slova \"a srpna\" a rozhodl, že České republice se \"právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává\" a že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 11.351,50 Kč k rukám advokáta. Z výsledků dokazování dovodil, že žalobce \"minimálně ve dvou případech nerespektoval pokyn nadřízených\" a \"minimálně ve dvou případech překročil své pravomoci\". Žaloba je proto důvodná jen ohledně vypuštění slov \"a srpna\", neboť k uvedeným skutečnostem \"došlo vždy v průběhu července 2003\". V průběhu řízení o odvolání žalobce proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně bylo zjištěno, že žalovaná Z. z. D. K., byla usnesením zastupitelstva K. k. ze dne 2.2.2006 č. 10/588/2006 zrušena ke dni 28.2.2006 a že \"delimitačním protokolem\" ze dne 29.12.2005 \"převedla k 1.1.2006 všechna práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů\" na Z. D. K. a.s., zřízenou na základě usnesení zastupitelstva K. k. č. 4/114/2005 dnem 28.6.2005. Krajský soud v Hradci Králové poté usnesením ze dne 6.4.2006 č.j. 26 Co 27/2006-159 rozhodl, že na straně žalované bude pokračováno s obchodní společností Z. D. K. a.s. Dovodil, že žalovaná Z. z. D. K., příspěvková organizace, způsobilost být účastníkem řízení a že do jejích \"práv a povinností v pracovněprávních vztazích, mezi něž spadá i předmět tohoto řízení\", vstoupila Z. D. K. a.s. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala Z. D. K. a.s., dovolání. Namítá, že pracovní poměr účastníků skončil dnem 31.10.2003 a že dovolatelka převzala úkoly a činnosti žalované dnem 1.1.2006; na dovolatelku proto ve smyslu ustanovení §249 zákoníku práce nemohla přejít práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vůči těm zaměstnancům žalované, jejichž pracovněprávní vztahy zanikly v době do 31.12.2005 (s výjimkou případů, kdy je předmětem řízení neplatnost rozvázání pracovního poměru). Procesní nástupnictví po zaniklé žalované mělo být posouzeno podle ustanovení §251 odst.3 zákoníku práce a §27 odst.3 zákona č. 250/2000 Sb., z nichž vyplývá, že práva a povinnosti, o něž v řízení jde, přešla na zřizovatele, kterým je K. k. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a os..ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné. V projednávané věci, jejímž předmětem je úprava posudku o pracovní činnosti podle ustanovení §60 odst.1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen \"zák. práce\"), který žalovaná vydala žalobci při skončení jejich pracovního poměru v říjnu 2003, vyšlo za odvolacího řízení najevo, že žalovaná Z. z. D. K., příspěvková organizace, byla usnesením zastupitelstva K. k. ze dne 2.2.2006 č. 10/588/2006 zrušena ke dni 28.2.2006 (z obchodního rejstříku byla vymazána dnem 12.4.2006). Ještě dříve, než žalovaná ztratila způsobilost být účastníkem řízení, přešly dnem 1.1.2006 její úkoly (činnosti) na obchodní společnost Z. D. K. a.s., dnem 1.1.2006 proto ve smyslu ustanovení §249 zákoníku práce přešla na obchodní společnost Z. D. K. a.s., též práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů žalované vůči jejím zaměstnancům. Podle ustanovení §107 odst.1 o.s.ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Podle ustanovení §107 odst.3 o.s.ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde. Povahou věci se z hlediska ustanovení §107 odst.1 věty první o.s.ř. rozumí hmotněprávní povaha předmětu řízení a spočívá v posouzení, zda práva a povinnosti, o něž v řízení jde, přešla (mohla přejít) podle hmotného práva ze zaniklého účastníka na někoho jiného. Procesním nástupcem účastníka - právnické osoby, která po zahájení řízení ztratila způsobilost být účastníkem řízení, mohou být - jak vyplývá z ustanovení §107 odst.3 o.s.ř. - jen ti, kteří vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde, po zániku právnické osoby (srov. též usnesení ze dne 4.11.2004 sp. zn. 21 Cdo 1676/2004, které bylo uveřejněno pod č. 211 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004). Žalovaná v době svého zániku již nebyla nositelkou práv a povinností z pracovněprávních vztahů, která ve smyslu ustanovení §249 zák. práce přešla (dnem 1.1.2006) na dovolatelku; proto již z tohoto důvodu nelze úspěšně dovozovat, že by dovolatelka mohla být z důvodu tohoto přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů procesní nástupkyní žalované v projednávané věci. Podle ustanovení §249 odst. 2 věty první zák. práce dochází-li k převodu zaměstnavatele nebo části zaměstnavatele nebo k převodu úkolů nebo činnosti zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele. Podle ustanovení §249 odst. 3 zák. práce práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy do dne převodu zanikly, zůstávají nedotčeny, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Za dosud nezaniklý pracovněprávní vztah se při posuzování procesního nástupnictví na straně zaměstnavatele považuje nejen pracovněprávní vztah nepochybně trvající, ale i takový, ve vztahu k němuž v době přechodu probíhá spor o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. V důsledku toho, že platnost rozvázání pracovního poměru, k němuž došlo před účinností přechodu, byla zpochybněna (postupem podle ustanovení §64 zák. práce), není tu a ani nemůže být jistota, zda pracovní poměr následkem výpovědi, okamžitého zrušení, zrušení ve zkušební době nebo dohody skutečně skončil nebo zda dále (bude-li rozvázání pracovního poměru určeno jako neplatné a trvá-li zaměstnanec na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával) pokračuje. Protože v okamžiku rozhodném pro přechod práv a povinností z pracovněprávního vztahu k takovémuto zaměstnanci nelze považovat pracovní poměr za skončený a protože pracovní poměr (bude-li rozvázání pracovního poměru určeno jako neplatné) může nadále trvat, přechází na přejímajícího zaměstnavatele práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů též k těm zaměstnancům, u nichž byl před účinností přechodu rozvázán pracovní poměr, avšak platnost rozvázání pracovního poměru se stala předmětem sporu, který nebyl v době účinnosti přechodu pravomocně rozhodnut (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18.9.1997 sp. zn. 2 Cdon 1495/96, který byl uveřejněn pod č. 82 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997). Pracovní poměr žalobce u žalované Z. z. D. K., příspěvkové organizace, skončil v říjnu 2003. Protože uvedený pracovněprávní vztah zanikl přede dnem 1.1.2006, k němuž došlo \"delimitací ze dne 29.12.2005\" k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ze žalované na dovolatelku, a protože předmětem řízení v projednávané věci není neplatnost tohoto rozvázání pracovního poměru, je z ustanovení §249 odst.3 zák. práce nepochybné, že dovolatelka nevstoupila do práv a povinností žalované, o něž v projednávané věci jde, a ani je nepřevzala. Dovolatelka tedy důvodně namítá, že není procesní nástupkyní žalované, s níž by bylo možné podle ustanovení §211 a §107 odst.1 a 3 o.s.ř. pokračovat v odvolacím řízení. Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné, neboť spočívá na chybném právním posouzení věci; Nejvyšší soud České republiky je proto zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení (§243b odst. 2 část věty za středníkem a §243b odst.3 věta první o.s.ř.). Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243d odst. 1 část věty první za středníkem o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 6. září 2007 JUDr. Ljubomír Drápal , v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/06/2007
Spisová značka:21 Cdo 1567/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:21.CDO.1567.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28