ECLI:CZ:NS:2007:21.CDO.437.2007.1
sp. zn. 21 Cdo 437/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně D. H., zastoupené advokátkou, proti žalované B. T. a.s., o určení, že pracovní poměr účastnic trvá, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 456/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. srpna 2006 č.j. 19 Co 1937/2006-74, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala určení, že její pracovní poměr u žalované, založený pracovní smlouvou ze dne 28.1.2004, trvá. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že podle pracovní smlouvy ze dne 28.1.2004 se s účinností ode dne 1.2.2004 zavázala pracovat u žalované ve funkci pokladní s místem výkonu práce v Č. B. po dobu nejprve \"do dne skončení provozování čerpací stanice Č. B. – R. společností B. T. a.s.\" a posléze (podle sjednané změny pracovní smlouvy ze dne 26.10.2004) \"do dne skončení provozování ČS Č. B. akciovou společností B. T.\". Žalobkyně považuje ujednání v pracovní smlouvě o trvání pracovního poměru na dobu určitou za neplatné, neboť pracovněprávní vztah na dobu určitou lze sjednat tehdy, když je pevně sjednán termín skončení pracovního poměru na dobu určitou či je sjednáno pevně určité časové období nebo je sjednáno trvání pracovního poměru jiným způsobem - např. zástupem za mateřskou dovolenou. Pracovní poměr účastnic se tedy považuje za uzavřený na dobu neurčitou a nadále trvá.
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 24.4.2006 č.j. 23 C 456/2005-42 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 7.356,60Kč k rukám advokátky. Dospěl k závěru, že \"termín trvání pracovního poměru do dne skončení provozování čerpací stanice Č. B. a.s. B. T. je stanoven neurčitě a neznamená v podstatě žádnou právní jistotu pro žalovanou (správně žalobkyni), když termín ukončování provozování čerpací stanice v Č. B. je výhradní dispozicí žalované, a v uvedené pracovní smlouvě nejsou žádné údaje o konkrétním důvodu, o časovém ohraničení\". Vzhledem k tomu, že \"v pracovní smlouvě musí být uvedeno buď přesné datum nebo vymezení po jakou dobu trvá pracovní poměr takovým způsobem, nepřipouštějícím pochybnosti o tom, kdy pracovní poměr na dobu určitou uplynutím sjednané doby skončí, a v případě jiných skutečností musí jít o skutečnost objektivní, která nezávisí na výhradní dispozici zaměstnavatele\", je ujednání o sjednání pracovního poměru na dobu určitou neplatné.
K odvolání žalované Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 29.8.2006 č.j. 19 Co 1937/2006-74 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 17.390,80 Kč k rukám advokátky. Odvolací soud dospěl k závěru, že ujednání o délce trvání pracovního poměru (\"do dne skončení provozování čerpací stanice Č. B. akciovou společností B. T.\") je dostatečně určité a tudíž platné, když \"dohodnutá doba byla ohraničena objektivně zjistitelnou skutečností, která byla vymezena v pracovní smlouvě, a tou bylo skončení provozování čerpací stanice společností B. T. a.s.\", a že \"k ukončení provozování čerpací stanice došlo nikoliv z vůle žalované, nýbrž v důsledku výpovědi nájemní smlouvy ze strany společnosti B., a.s., která nebyla účastníkem pracovněprávního vztahu (to, do kdy bude moci žalovaná provozovat předmětnou čerpací stanici, tedy záleželo na vůli třetí osoby)\". Pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil tedy uplynutím výpovědní lhůty ke dni 30.9.2005.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Uvedla, že \"dovolání je přípustné podle ust.§237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a je podáno z důvodů podle ust. §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.\", že \"odvolací soud posoudil nesprávně platnost ujednání v pracovní smlouvě ze dne 28.1.2004 o době trvání pracovního poměru, což doplní podrobným výkladem ve lhůtě jednoho týdne\", a navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání trpí takovou vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst.2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a §238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování (§241a odst.3 o.s.ř.). K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst.1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst.2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení §241b odst.3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 odst.2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. §241b odst.2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.
Marným uplynutím lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení §241b odst.1, §209 a §43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §241b odst.3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení §243c odst.1 a §43 odst.2 o.s.ř. odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyni (její dřívější zástupkyni advokátce) byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 9.10.2006, že žalobkyně podala dovolání proti rozsudku odvolacího soudu včas (dne 7.12.2006) a že již při podání dovolání byla splněna podmínka dovolacího řízení uvedená v ustanovení §241 o.s.ř. (žalobkyně byla při podání dovolání zastoupena advokátkou).
Dovolání žalobkyně však neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů rozsudek odvolacího soudu napadá; o dovolacích důvodech se v něm uvádí pouze to, že \"rozhodnutí odvolacího soudu vychází z nesprávného právního názoru (§241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.)\", a že \"odvolací soud posoudil nesprávně platnost ujednání v pracovní smlouvě ze dne 28.1.2004 o době trvání pracovního poměru, což doplní podrobným výkladem ve lhůtě jednoho týdne\". Protože žalobkyně v dovolání nevylíčila okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst.2 a 3 o.s.ř., a protože lhůta uvedená v ustanovení §241b odst.3 o.s.ř., během níž bylo možné dovolání o uvedení dovolacích důvodů doplnit, již marně uplynula (v projednávané věci uplynutím dovolací lhůty dne 11.12.2006), není již možné uvedený nedostatek dovolání odstranit. Dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, tím žalobkyně zabránila, aby mohl napadený rozsudek odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. prosince 2007
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu