ECLI:CZ:NS:2007:22.CDO.3474.2006.1
sp. zn. 22 Cdo 3474/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně D. V., zastoupené advokátem, proti žalovanému Ing. M. V., o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 38 C 306/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2006, č. j. 54 Co 414/2005-307, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně”) rozhodl rozsudkem ze dne 10. března 2005, č. j. 38 C 306/2000-269, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků jako bývalých manželů a nákladech řízení. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. dubna 2006, č. j. 54 Co 414/2005-307, výroky pod body I., II. a III. rozsudek soudu prvního stupně změnil, jinak jej potvrdil a rozhodl také o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu, který byl žalobkyni doručen 12. června 2006, podala žalobkyně prostřednictvím advokáta dne 14. srpna 2006 dovolání. Uvedla jen, že dovolání podává „proti výrokům pod body I. až III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2006, č. j. 54 Co 414/2005-307, a to z důvodů dovolání podle §241a odst. 2 písm. a), b), odst. 3 OSŘ s tím, že je dodatečně odůvodní.“ Soud prvního stupně usnesením ze dne 24. srpna 2006, č. j. 38 C 306/2000-329, které bylo zástupci žalobkyně doručeno 1. září 2006, vyzval žalobkyni, aby do 14 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnila dovolání tak, že konkretizuje důvody, pro které rozsudek odvolacího soudu napadá, a případně navrhla důkazy k prokázání důvodu dovolání. Žalobkyně dovolání doplnila podáním předaným k poštovní přepravě 15. září 2006.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto.
Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle §240 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu (dále \"OSŘ\") účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §241a odst. 1 OSŘ v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 OSŘ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §241b odst. 3 věty prvé OSŘ dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Uplatnění dovolacího důvodu podle §241a OSŘ předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v §241a odst. 2 a 3 OSŘ samo o sobě nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (§242 odst. 3 věta prvá OSŘ). K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. října 2003, sp. zn. 22 Cdo 280/2003, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck, pod C 2115, Sešit 27.
Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle §241b odst. 3 OSŘ se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 OSŘ), se proto po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 2 věty první OSŘ odmítnout. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 21/2004.
Rozsudek odvolacího soudu byl žalobkyni doručen dne 12. června 2006, a protože poslední den dvouměsíční dovolací lhůty připadl na sobotu 12. srpna 2006, byl posledním dnem předmětné lhůty nejblíže následující pracovní den 14. srpen 2006 (§57 odst. 2 věta druhá OSŘ). Toho dne však žalobkyně podala jen neúplné blanketní dovolání a mohla zabránit nepříznivým procesním důsledkům takto podaného dovolání, jen kdyby ještě tentýž den jeho vady odstranila. Protože tak neučinila a vzhledem k tomu, že vady dovolání, brání tomu, aby mohlo být projednáno, dovolací soud s ohledem na výše uvedené dovolání žalobkyně podle §241b odst. 3 a §43 odst. 2 OSŘ bez dalšího odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ, neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. ledna 2007
JUDr. Marie Rezková, v. r.
předsedkyně senátu