ECLI:CZ:NS:2007:26.CDO.2872.2006.1
sp. zn. 26 Cdo 2872/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka, v právní věci žalobce statutárního města H. K., proti žalovanému T. L., zastoupenému advokátkou, o vyklizení bytu a o vzájemné žalobě na určení práva bydlení, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 8 C 226/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 6. 2006, č. j. 21 Co 134/2006-160, takto:
I. Dovolání se odmítá
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 5. června 2006, č. j. 21 Co 134/2006-160, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 16. listopadu 2005, č. j. 8 C 226/2004-109, kterým soud prvního stupně rozhodl, že žalovaný je povinen vyklidit byt č. 6 ve III. podlaží domu č. p. 1047 v H. K., Ladova 1047 (dále jen „předmětný byt“) a vyklizený ho předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku, zamítl vzájemnou žalobu, kterou se žalovaný domáhal určení, že mu svědčí právo bydlení v předmětném bytě, a rozhodl o nákladech řízení; odvolací soud dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
V písemném vyhotovení rozsudku, odvolací soud účastníky poučil, že proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.), a že dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.
Žalovaný (prostřednictvím své právní zástupkyně) podal k poštovní přepravě dne 1. září 2006, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 4. září 2006, podání označené jako dovolání, v němž uvedl, že podává dovolání proti „rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 6. 2006 č. j. 21 Co 134/2006-160, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. 11. 2005 č. j. 8 C 226/2004-109“, v celém jeho rozsahu“; dovolání nebylo více odůvodněno.
Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 13. září 2006, č. j. 8 C 226/2004-168, doručeným k rukám právní zástupkyně žalovaného dne 19. září 2006, vyzval žalovaného, aby ve stanovené lhůtě doplnil své podání o nezbytné náležitosti ve smyslu ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř.
Dne 15. září 2006 bylo soudu prvního stupně doručeno doplnění dovolání podané žalovaným prostřednictvím právní zástupkyně, datované dnem 13. září 2006; současně byl soudu prvního stupně doručen také návrh žalovaného (podaný prostřednictvím jeho právní zástupkyně) na odklad výkonu rozhodnutí ze dne 14. září 2006.
Žalobce se ve svém vyjádření ztotožnil s právním závěrem odvolacího soudu a navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl. K návrhu žalovaného na odklad výkonu rozhodnutí poznamenal, že jím byl patrně míněn odklad vykonatelnosti rozhodnutí, jejž sice považuje za nadbytečný, neboť s návrhem na případný výkon rozhodnutí hodlá vyčkat do rozhodnutí dovolacího soudu, proti odložení vykonatelnosti však nevznesl námitky.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání uvedené lhůty nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.). Podle §240 odst. 3 věty první o.s.ř. je lhůta zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (§240 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Podle §241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 o.s.ř. (povinné advokátní zastoupení dovolatele), běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Z uvedeného vyplývá, že lhůta k podání dovolání je lhůtou, jejíž zmeškání nelze prominout; jejím marným uplynutím se proto původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o.s.ř.), se stává po uplynutí lhůty k podání dovolání bezpředmětnou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. října 2003, sp. zn. 22 Cdo 280/2003, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, pod C 2119 v sešitě 27).
V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému byl citovaný rozsudek odvolacího soudu k rukám jeho právní zástupkyně s procesní plnou mocí doručen dne 4. července 2006. Účastníci v něm byli řádně poučeni o lhůtě k podání dovolání, o soudu, u něhož se dovolání podává, a dále také o tom, že dovolání je přípustné za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu řeší ve věci samé otázku zásadního právního významu. Žalovaný byl při podání dovolání zastoupen advokátkou. Proto od data doručení napadeného rozsudku, tj. od 4. července 2006, počala plynout dvouměsíční dovolací lhůta, jejíž poslední den připadl na pondělí 4. září 2006 (§57 odst. 2 věta první o.s.ř.). V uvedené lhůtě, konkrétně dne 1. září 2006, podal dovolatel pouze podání, které, vzhledem k jeho obsahu, lze považovat za tzv. blanketní dovolání, tj. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá. K doplnění uvedeného podání, jenž bylo podáno až po 4. září 2006 a soudu prvního stupně doručeno dne 15. 9. 2006, nelze již přihlížet. Dovolání neobsahující údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty. Ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. tak zamezuje tomu, aby podáváním tzv. blanketních dovolání nedocházelo k faktickému prodlužování dovolací lhůty jakožto lhůty prekluzivní, které je častým důvodem průtahů v řízení (shodně srov. též důvodovou zprávu k zákonu č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jehož prostřednictvím bylo uvedené ustanovení vtěleno do občanského soudního řádu).
Vzhledem k uvedenému lze – stejně jako v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněném pod č. 21 v sešitě č. 3 z roku 2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – uzavřít, že dovolání nezpůsobilé zahájit dovolací řízení musí být odmítnuto, a to za přiměřeného použití §43 odst. 2 věty první o.s.ř.
O návrhu na odklad vykonatelnosti (§243 o.s.ř.) dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobci nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolateli právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. ledna 2007
JUDr. Ing. Jan H u š e k , v. r.
předseda senátu