ECLI:CZ:NS:2007:28.CDO.2135.2007.1
sp. zn. 28 Cdo 2135/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně M. B., zastoupené advokátkou, proti žalovanému H. V., o zaplacení částky 26.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 8 C 42/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26.10.2006, č.j. 15 Co 370/2006-57, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 26.10.2006, č.j. 15 Co 370/2006-57, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu prvního stupně ze dne 16.8.2006, č.j. 8 C 42/2005-49, na základě kterého bylo rozhodnuto o zastavení odvolacího řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný nezaplatil soudní poplatek, proto byl vyzván k jeho zaplacení ve lhůtě určené soudem prvního stupně, přičemž marné uplynutí této lhůty mělo za následek zastavení odvolacího řízení podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dne 29.12.2006 dovolání, které odůvodňoval tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a současně řízení je postiženo procesními vadami. Tvrdil, že byl opětovně zkrácen na svých právech, proto podal i ústavní stížnost. Navrhl vrácení věci k dalšímu projednání a řízení.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však v souzené věci nejde. Přípustnost dovolání není dána podle §237 odst. 1 o.s.ř., neboť napadené rozhodnutí není usnesením ve věci samé.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. přípustnost dovolání též nezakládají, protože usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení, v jejich taxativních výčtech uvedeno není.
Nejvyšší soud ostatně již ve svém usnesení ze dne 22.3.2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004 (soudní judikatura č. 70/2005), judikoval, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu, potvrzujícímu usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku není přípustné.
Protože se jedná o dovolání, které není přípustné, nebylo třeba povinného zastoupení žalovaného advokátem (§241b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.).
Dovolací soud proto podle §243b odst. 5 věty první o.s.ř. za použití ustanovení §218 písm. c) o.s.ř. dovolání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení 243b odst. 5 věty první o.s.ř., za použití §224 odst. 1 o.s.ř., §151 o.s.ř. a §146 odst. 3 o.s.ř. Dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. června 2007
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu