ECLI:CZ:NS:2007:29.ND.343.2007.1
sp. zn. 29 Nd 343/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Hany Gajdziokové ve věci žalobkyně PhDr. H. P., proti žalovanému O. s. s. o. a o., o určení nezákonnosti rozhodnutí orgánu žalovaného, vedené u Obvodního soudu pro P. pod sp. zn. 12 C 23/2007, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro P. pod sp. zn. 12 C 23/2007 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v O.
Odůvodnění:
Žalobou ze 2. května 2007 se žalobkyně domáhá u Obvodního soudu pro P. určení, že rozhodnutí V. sjezdu žalovaného, kterým byla přijata změna stanov žalovaného, není v bodě 15.5. písm. a) a 4.4. stanov v souladu se zákonem. Podáním ze dne 6. srpna 2007 navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v O. Návrh odůvodňuje svými majetkovými poměry (nemá jiný příjem než sociální dávky, sama pečuje o dítě), které vedly k jejímu osvobození od soudních poplatků a které jí, v porovnání s poměry žalovaného, „výrazně omezují možnost přístupu k soudu značně vzdálenému od jejího bydliště a znesnadňují uplatňování jejích procesních práv“.
Žalovaný s přikázáním věci z důvodu vhodnosti vyjádřil nesouhlas, zdůrazňuje, že základním předpokladem pro delegaci vhodnou je rychlejší a hospodárnější projednání věci jiným než příslušným soudem, což v této věci není splněno.
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) je typicky existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případné přikázání věci k projednání a rozhodnutí jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně. Přikázáním věci jinému soudu, aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny uvedené podmínky, by došlo k porušení ústavně zaručeného práva zakotveného v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 222/1996 a I. ÚS 144/2000).
Sama skutečnost, že žalobkyně nemá příjem ze zaměstnání, pobírá pouze sociální dávky a pečuje o dítě, nezakládá důvod pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu má své bydliště. Z návrhu ani z obsahu spisu nelze totiž dovodit, že by věc mohla být Okresním soudem v O. projednána hospodárněji a rychleji. Naopak je ze skutkových tvrzení žalobkyně i jejích důkazních návrhů, stejně jako návrhu na spojení s jinými, u procesního soudu vedenými věcmi, zřejmé, že právě u Obvodního soudu pro P. (a nikoliv u Okresního soudu v O.) jsou splněny podmínky pro rychlé a hospodárné projednání věci. V neposlední řadě je třeba přihlédnout i k nesouhlasnému stanovisku žalovaného, který trvá na projednání věci u jeho obecného soudu.
Odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Nd 74/2001 je pak zcela nepřípadný, neboť v uvedené věci, narozdíl od věci projednávané, byla založena příslušnost procesního soudu dohodou o prorogaci dle §89a o. s. ř. (žalovaná se domáhala přikázání věci jejímu obecnému soudu, jenž by, nebýt dohody o prorogaci, byl jinak příslušným), její návrh byl odůvodněn závažnými změnami v jejích osobních, sociálních a majetkových poměrech, nastalými po uzavření prorogační dohody, přičemž bylo možno přijmout závěr, že u obecného soudu žalované bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Obdobné mimořádné okolnosti, jež by odůvodňovaly delegaci vhodnou, v projednávané věci dány nejsou.
Nejvyšší soud proto návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v O. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 11. prosince 2007
JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu