ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.1402.2005.1
sp. zn. 29 Odo 1402/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr.Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela, v právní věci žalobkyně Mgr. E. L., jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně A. B. a. s. v likvidaci, zastoupené advokátkou, proti žalované A. T. s. r .o., zastoupené advokátem, o zaplacení 2,580.000,- USD s příslušenstvím ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 50 Cm 394/98, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. března 2005, č. j. 5 Cmo 378/2004 - 132, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ze dne 18. května 2004, č. j. 50 Cm 394/98 - 111, kterým tento soud ponechal v platnosti vůči žalované směnečný platební rozkaz vydaný Městským soudem v Praze dne 30. prosince 1998, č. j. 50 Cm 394/98 – 15 (výrok I.) a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně co do závěrů skutkových i právních. V odůvodnění rozsudku odvolací soud především uvedl, že žalovaná namítá, že existuje více směnek a předmětná směnka měla být zničena. Z dopisu A. B., a. s. adresovaného I. b. a. s. ze dne 27. října 1993 o potvrzení dohody o provedení avalu soud zjistil, že A. B, a. s. bere na vědomí, že z technických důvodů bylo nutno „původně avalovanou směnku I. b. a. s. vystavenou A. T. s. r. o. pod číslem 800074 zničit a pod stejným číslem vystavit novou na tutéž částku.“ Z toho odvolací soud učinil pouze závěr, že existovala původní směnka, kterou bylo nutno zničit a nahradit novou. Ze závěru uvedeného dopisu vyplývá, že rovněž A. B. a. s. bere na vědomí, že její závazky se týkají pouze originální směnky vystavené A. T. s. r. o. avalované I. b., a. s. na jejíž kopii A. B., a. s. ověřila podpis výstavce směnky dne 27. října 1993. Z toho odvolací soud dovodil, že jde o druhou směnku a nelze učinit žádná zjištění o tom, jak vypadala ona původní, která byla touto nahrazena. Z dopisu I. b. a. s. ze dne 29. října 1993 adresovaného A. B. a. s. pak vyplývá, že je předávána nová směnka č. 800074 s tím, že je očekáváno prohlášení a ověření „právoplatnosti a závaznosti“ podpisů na této nové směnce.
Odvolací soud dospěl k závěru, že směnky musely existovat ve skutečnosti tři a z ničeho nelze dovodit, že sporná směnka je onou první směnkou zmiňovanou v dopise ze dne 29. října 1993, kde se její předání potvrzuje, když identifikační údaje uvedené v dopise předmětné směnce zcela korespondují.
Odvolací soud dále uvedl, že směnka vystavená A. T., s. r. o. ve prospěch A.., s. r. o., avalovaná I. b. a. s. musela být převedena tímto remitentem, pak se podle údajů na rubu směnky „ocitla“ nějak v rukou výstavce směnky A. T. s. r. o. a následně se ocitla v rukou I. b. a. s., zřejmě v souvislosti s proplacením směnky avalistou, když tomuto závěru svědčí zjištění, že na směnce je škrtnutý aval I. b. a. s. Poté přešla do rukou žalobkyně. To podporuje závěr, že nejde o směnku, která měla být zničena, když tato směnka logicky navazuje na vztahy účastníků. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle ustanovení §219 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) potvrdil.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil.
Dovolatelka spatřuje vadu řízení především v tom, že se odvolací soud (dle jejího názoru) dostatečně a důkladně neseznámil s celým problémem prakticky jedné pohledávky z úvěrové smlouvy. Tvrdí, že poté, co správkyně konkursní podstaty původní žalobkyně zahrnula pohledávku zajištěnou směnkou, ze které se žalobkyně domáhá plnění, do konkursní podstaty, probíhá spor o vyloučení pohledávky zajištěné spornou směnkou, z konkursní podstaty, proto v řízení před odvolacím soudem požádala o odročení jednání s tím, že by o podaném odvolání nemělo být rozhodnuto dříve, nežli bude pravomocně ukončen daný související spor. Odvolací soud však jejímu návrhu nevyhověl. Dovolatelka tvrdí, že souběžný spor byl pravomocně ukončen rozhodnutím, podle kterého má žalobkyně pohledávku zajištěnou směnkou, ze které se domáhá plnění, vyloučit z konkursní podstaty.
Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil a věc vrátil zpět k dalšímu jednání a aby odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Dovolání není přípustné.
Přípustnost dovolání proti rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti, je nutno poměřovat prostřednictvím ustanovení §237 o. s. ř.
Ustanovení §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Dle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu pak má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Jak Nejvyšší soud uvedl již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2004, pod číslem 132 (od jehož závěrů nemá důvodu odchýlit se ani v této věci a na něž v podrobnostech odkazuje), na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností, uplatněných právě dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) nebo ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto. Přitom při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.
Dovolací námitka spočívající v tom, že odvolací soud nevyhověl návrhu žalované na odročení jednání před odvolacím soudem z důvodu existence souběžného sporu, který byl následně pravomocně ukončen tak, že žalobkyně je povinna vyloučit pohledávku zajištěnou směnkou, ze které se žalobkyně domáhá v projednávané věci plnění, z konkursní podstaty, je pro posouzení přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nepodstatná.
S ohledem na výše uvedené závěry není dovolání přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; dovolací soud je proto podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Jen pro úplnost je třeba dodat, že ze skutkových zjištění, která učinil odvolací soud při odvolacím jednání vyplývá, že předmětem žalobkyní tvrzeného „souvisejícího sporu“ bylo vyloučení pohledávky, zajištěné směnkou, ze které se žalobkyně domáhá v projednávané věci plnění, z konkursní podstaty, nikoli tedy vyloučení této směnky z konkursní podstaty. Vyloučení zajištěné pohledávky z konkursní podstaty však nemůže mít na probíhající spor ze zajišťovací směnky žádný vliv. To, že by byl veden spor o vyloučení samotné zajišťovací směnky z konkursní podstaty, žalobkyně ani netvrdila.
O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolatelka nemá s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. března 2007
JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu